Vlna nostalgického retra přináší do módy opět ženskou siluetu v šatech či sukni, což je oproti bokovkám s vylézajícími spodňáky a mikinou s mikymousem příjemná změna. Když nám dnes maminka promítala fotky ze svého i našeho mládí, byla na každé nedělní vycházce pěkně oblečená. Bylo to velmi inspirující. Nosit sukně nebo šaty přece nemůže být tak těžké?
Některé mé holky folkloristky nosí sukně pořád (že, Pavlínko?) a vypadají, že jsou s tím v pohodě. Mám plnou skříň šatů, ale ráno stejně většinou stáhnu po kalhotách. Nechce se mi soukat do silonek, potahovat si je celý den a ještě kontrolovat, zda mi nejede oko. Pod sukni vám fouká, nemůžete si k ní vzít úplně každé boty, které vás napadnou, protože jedny nohy zkracují a druhé rozšiřují. Je to hotová věda, vyjít ráno ven jako žena. Ale určitě to jde, když se chce. A já chci!
Rozhodla jsem se vyvětrat různé šaty, které čekají, až…zhubnu, až bude vhodná příležitost, až nebude horko nebo až nebude taková zima. Ty těsné určitě vyřadím, protože není smyslem mého počínání vyjít ráno z domu jako jitrnice a cítit se celý den jako jelito. Ale pár volnějších kousků určitě najdu. A silonky, co nepouštějí oka, prý už taky prodávají. Nechci tady už nic slibovat, jako že každý den a za každých okolností, protože vím, že to určitě nedodržím. Ale budu se snažit aspoň párkrát za týden nepopadnout ráno rifle, mikinu a tenisky. To je vše. Podle mě to není málo.
Protože na ulicích to začíná občas vypadat, jako by všichni byli na cestě z hřiště. Kapsáče, funkční bundy, pohorky, kšiltovka, člověk by si pomalu začal myslet, že nás čeká nějaké pěší stěhování národů. Vídám pracovně jednoho muže už šest let, a ještě jsem ho nikdy neviděla jinak než v teplákách (Hádejte, jak mu říkám?). Auto mění každý týden, ale na nové gatě už mu asi nezbývá. Pohodlí vítězí nad elegancí k.o. Já to nesoudím, je to každého věc. Jen se chci zkusit vydat druhým směrem. Schválně, co to udělá? Začne mě to bavit, nebo mě po týdnu uvidíte v černých gatích a černé bundě, jak se s pohřebním výrazem snažím zapadnout do stáda ostatních černých stínů? Nebo si navleču termotriko a termogatě a funkční ponožky do odpérovaných tenisek a přidám se k té druhé skupině, stále odněkud někam běhající a sledující hodinky?
Ženy, podpořme ho nějakým barevným kouskem v šatníku a červenou rtěnkou. A pánové si vždycky mohou vylepšit skóre elegantními botami. Ne kvůli nám, ostatním, to sice taky, ale hlavně kvůli sobě. Šaty dělají člověka. Tak buďme aspoň občas znovu lidmi, a ne teplákovou armádou pohodlíčka, teploučka a smrádku. Přidáte se?
Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)
Buďte první kdo přidá komentář