Google Analytics přináší zajímavé informace o čtenářích tohoto blogu. Křivka čtenosti prudce stoupá vzhůru, pak se řítí k zemi. A pak zase pomalu šplhá k rekordům stejně jako teplota na teploměru, toho pod mou paží i toho na okně. Ještě zajímavější jsou údaje o zemích světa, odkud si někdo Úžasnou Báru pročítal.
USA vede, ale tam vím, odkud vítr vane. A upřímně doufám, že tam brzy zavane i mne osobně.
Protože jestli je země, která mi dodává energii a pocit svobody, je to Amerika.
Žít bych tam nemohla, aspoň ne teď, kdy jsem plackou uprostřed sendviče mezi dítětem a rodiči. Ale každá cesta tam mě změnila, zejména pokud jde o měřítko a perspektivu. Co je v Evropě „daleko“, to je v USA „vedle“. A hlavně, tam prostě Dreams come true. Tak snad už brzy znovu vyrazím přes oceán pobrat trochu úžasnosti.
Pak mne čtou třeba ve Španělsku, Německu, Francii. Snad přátelé na cestách nebo studenti na Erasmu, každopádně díky! Skvělé je mít čtenáře v Izraeli. Kdo to jen může být? Izrael je také zemí, kam se vždycky moc ráda vracím. Když jsem překonala počáteční předsudky a strach, našla jsem skutečně zemi zaslíbenou. Zoufalcovy zápisky z Izraele jsou toho dokladem.
Jestli je ale nějaký laskavý čtenář Úžasné Báry záhadou, pak je to ten z Indie. Kdo z vás je v Indii? A proč? Je dobré se tam vydat taky? Jak známo, jsem nadšený cestovatel, ale rozhodně ne dobrodruh. Na to jsem neměla věk ani v mládí. Obdivuji všechny, kteří sbalí raneček a jedou. Indie je obrovská země a zatím jsem o ní ani neuvažovala jako o své vysněné destinaci. Ale třeba je to poklad, který na mne čeká. Tak díky za tipy.
Jsem stále uvězněna v posteli a svět venku je daleko, daleko. Čas přečíst si Londonova Tuláka po hvězdách a otevřít okno své představivosti. Asi si vezmu do postele atlas světa a budu se v duchu toulat po zemích, které jsem ještě nenavštívila. Tématem dne #336 jsou plány a cestovatelské touhy. Bez nich by byl můj svět jen tmavou kobkou tuláka po hvězdách.
Buďte první kdo přidá komentář