Zájem o zahradničení prý během posledního roku značně vzrostl. Každý, kdo má jen trochu možnost, se snaží vypěstovat si zeleninu pro vlastní potřebu nebo aspoň pár květin v truhlíku. A proč k tomu, aby byly květiny plné květů a zelenina zdravá bez zbytečné chemie, nevyzkoušet pár fint z domácí dílny?
Kopřivová jícha
Sice voní tak trochu nevábně, ale na druhou stranu si ji vyrobíte z pár kousků kopřivy, která roste na každém rohu. Jícha je zkvašený roztok, připravíte ho snadno naložením celých kopřiv do vody v poměru 10 litrů vody na 1 kg rostlin. Celý lektvar promíchejte a pevně uzavřete aspoň na 2–3 týdny. Hmota zkvasí, z kopřiv se uvolní živiny a stopové prvky a vše je připraveno k použití. Zálivku můžete aplikovat jednou týdně přímo k zelenině a květinám, funguje jako povzbuzovač půdních mikroorganismů a tvorby listové zeleně.
Nebo můžete kopřivovou jíchu použít v podobě postřiku, když vaši vegetaci napadnou mšice. Jen je potřeba v obou případech zkvašený koncentrát naředit v poměru 1 : 10, aby nebyl příliš silný.
Slepičí a jiný trus
Slepičince jsou oblíbeným hnojivem odjakživa, a kdo má slípky, má zaručenou také bohatou zeleninovou úrodu. Slepičí trus se dá přidávat do kompostu, kde krásně zetlí a kompost obohatí o cenné látky. Nasypat slepičince přímo do záhonů se nedoporučuje, protože jsou příliš agresivní a mohly by rostliny spálit. Kulišáckým řešením je zalití slepičinců vodou, zkvašení nálevu a používání v podobě zálivky k zelenině (opět naředěné v poměru 1 : 10). Díky vysokému obsahu dusíku a fosforu budou slepičince oceněny vašimi rajčaty, květáky, okurkami, dýněmi nebo brokolicí.
Stejně prospěšný je jakýkoliv hnůj. Když čerstvým pokryjete na podzim záhony, do jara vyživí půdu tak, že už se o jakákoliv hnojiva nebudete muset zajímat.
Lógr patří… na zahradu
Milovníci turka a překapávané kávy, zbystřete! Jestli jste doteď vylévali lógr do výlevky nebo ho házeli do směsného odpadu, dělali jste velkou chybu. Obsahuje totiž vápník, hořčík, mangan a draslík, navíc má lehce kyselé pH, takže ho zbožňují všechny kyselomilné rostliny (azalky, rododendrony nebo borůvky). Použít ho můžete buď tak, že jej usušený přimícháte do zeminy, nebo ho sypte do kompostu. Tam se jednak podělí o cenné stopové prvky, ale také přiláká žížaly, takže kompost rychleji uzraje.
Díky silnému aroma a hrubé struktuře dokáže odradit škůdce, jako jsou mravenci nebo slimáci, v podobě postřiku (stačí 24 hodin louhovat lógr ve studené vodě) funguje i na mšice.
Mléko jako dezinfekce
Mléko má na zeleninu a květiny dezinfekční účinky, a to zejména co se plísní týče. Stačí, když budete jednou týdně dopřávat rostlinám zálivku z mléka smíchaného s vodou v poměru 1 : 1. Tento roztok lze aplikovat i v podobě postřiku na rostliny napadené mšicemi. Těm mléko nevoní a raději si najdou místo jinde.
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář