Při nákupu potravin najdeme na obale spoustu užitečných a důležitých informací. Hned z několika důvodů se vyplatí věnovat pár vteřin času k jejich prostudování.
Kdo chce, může si rovnou u regálu pročíst podrobné složení. Naprosto zásadní je informace o době, po kterou můžeme výrobek jíst. Na potravinách je ale tato doba uvedena několika způsoby. Pojďme se jim podívat na zoubek.
Minimální doba trvanlivosti
Doba minimální trvanlivosti udává, do kdy minimálně bude mít zboží stejné chuťové a výživové vlastnosti jako čerstvě vyrobené, pokud ho budete skladovat dle doporučení uvedeném na obalu. Tímto způsobem se označují třeba konzervy, sušenky, čokoláda, nápoje, těstoviny. Tedy takové potraviny, které nepodléhají rychlé zkáze. Když na to přijde, můžete je klidně koupit i na konci doby trvanlivosti a spotřebovat až po jejím uplynutí, většinou jim vůbec nic není.
Jestli při úklidu spíže najdete na sáčky s jídlem, jemuž doba minimální trvanlivosti vypršela, nevyhazujte ho. Nejspíš je úplně v pohodě použitelné a zdravotně nezávadné.
Doba spotřeby
U méně trvanlivých potravin je jejich výrobce povinen uvádět údaj „spotřebujte do…“ spolu s informacemi, jak konkrétní zboží skladovat i do kdy ho spotřebovat po otevření.
Tento způsob informování o trvanlivosti se používá většinou u mléčných výrobků, ryb, chlazeného masa nebo uzenin.
Výrobky, jimž uplynula doba doporučené spotřeby, se z hlediska zákona už nepovažují za bezpečné a obchody je nesmí nabízet ani ve slevách. Když ale doma narazíte na jogurt, jehož doporučená doba spotřeby vypršela před pár dny, před vyhozením ho ochutnejte. Je možné, že bude ještě poživatelný a nezávadný, zvlášť, pokud jste jej skladovali správně. Naopak u masa a masných výrobků to nedělejte. Hrozí riziko nákazy, které čichem nebo chutí neodhalíte.
Zdroj: redakce – Petra Matějková, www.petrazahradnici.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář