Kompostování je pojem, který se v posledních letech skloňuje snad ve všech pádech. Ono se není moc čemu divit, když je to proces, na jehož konci na vás čeká skvělé hnojivo zadarmo.
Jenže kompostování je také tak trochu věda a když nedodržíte pár základních pravidel, ceněného zahradnického materiálu se dočkáte za dlouho.
Co je kompostování
Kompostování je přírodní proces, během kterého se mění bioodpad na kompost. Dáváte tím vlastně šanci na druhý život rostlinným a živočišným zbytkům, které byste jinak vyhodili do popelnice. A ve finiši získáte sypkou hmotu, skvělou na pěstování sazeniček nebo vyživení záhonů.
Jak správně kompostovat
Je jedno, jestli si na kompostování zvolíte plastový uzavíratelný kompostér nebo si ho vyrobíte doma ze starých prken. Ve všech typech je důležité zachovat jednoduché pravidlo – střídat vrstvy „zelené“ a „hnědé“ hmoty, aby mohl všude proudit vzduch a nikde se netvořila zapáchající mazlavá hmota.
Zelená hmota jsou měkké věci: tráva, plevel, kuchyňské zbytky. Ty dodávají kompostu dusík a urychlují rozkladný proces. Pod hnědou hmotou si můžete představit větve (do kompostu je lepší je dávat nadrcené nebo nalámané), nepotištěný karton nebo dřevnaté rostliny. Tato hmota se rozkládá pomaleji, ale udržuje tak vzduchové kapsy a pomáhá rychlému rozkladu zelené hmoty.
Co patří do kompostu
Jednoduše řečeno do kompostu patří všechno to, co byste jinak s klidem hodili do biopopelnice. Jsou to veškeré rostlinné zbytky (vykopaný plevel je lepší nechávat s trochou zeminy na kořenovém balu), voda z vaření (vychladlá, abyste v kompostu nezabili všechno živé), papírový odpad (bez samolepek, výjimku tvoří křídové papíry a jinak upravované, tzn. vše krom časopisů a reklamních letáků), nadrcené skořápky od vajíček, veškerý kuchyňský odpad včetně masa a oleje (olej je lepší nechat nejprve nasát do papírového ubrousku, aby se nevsákl do země pod kompostem a u masa buďte obezřetní, pokud vás na zahradě trápí hraboši) a lidské nebo zvířecí chlupy a vlasy.
Co do kompostu nepatří
I když by se mohlo zdát, že kompost snese všechno, ne vše do něj můžeme dát.
Nevhodné jsou kosti (dlouho se rozkládají), žvýkačky, kočičí stelivo a psí výkaly, dětské plenky (ani ty, co jsou kompostovatelné – pro jejich rozklad je potřeba vyšší teploty, než dokáže vyvinout domácí kompostér), biologické a rozložitelné plasty (ze stejného důvodu jako dětské pleny) nebo cigaretové nedopalky (obsahují plasty).
Kompostér je potřeba přehazovat
Správně založený kompostér vydá první kompost už po roce. Než s ním ale budete moci pracovat, je potřeba ho přeházet: tedy odebrat uzrálou hmotu vespod a nechat dozrát to, co je ve vyšších patrech.
Jednou ročně, ideálně v zimních měsících, kompostér rozeberte. Na nově založený přemístěte nerozložené části z horní vrstvy starého a zbytek přeházejte přes prohazovací síto. Sypkou směs můžete hned využít v zahradě (nebo v květináčích), zbylé kousky přidejte do nového kompostu.
Zdroj: redakce – Petra Matějková, www.petrazahradnici.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář