31 tras po Plzni a okolí
Redakce plzeňského nakladatelství Starý most spolu se svými autory nabízí jednatřicet plzeňských poznávacích tras, jež mají obzvlášť rádi. Zvou k návštěvě známých i znovuobjevených míst a seznamují s jejich historií, přírodními krásami, památkami i mnoha zajímavostmi.
Historické domy, novodobá architektura, parky a příroda v západočeské metropoli, obklopené malebnou krajinou s lesy, rybníky, vyhlídkami i pamětihodnostmi, jsou vyhledávanými výletními cíli obyvatelů Plzně i jejích návštěvníků. Autoři jimi na více než třiceti trasách zasvěceně provázejí a připomínají i ne zcela známá fakta či pozoruhodnosti, které možná překvapí i samotné Plzeňany.
S Petrem Mazným se vydáme na rozhledny Krkavec, Chlum i hrad Radyni, k Boleveckým rybníkům, za lidovou architekturou do Koterova a pokračovat budeme do Starého Plzence, kde kolem roku 976 vznikalo původní sídlo Plizen, jež se stalo ve 13. století jedním z nejvýznamnějších v českém státě. Architektka a památkářka Ing. arch. Anna Hostičková upozorňuje na pozoruhodné fasády historických domů v centru města včetně sgrafit Mikoláše Alše a zmiňuje i minulost Mikulášského hřbitova. S Janem Hajšmanem a Zdeňkem Hůrkou navštívíme kolonii Cikánka, odkud půjdeme kolem zřejmě nejstaršího kostela v Plzni zasvěceného sv. Jiří, dále přes Pecihrádek na Bílou Horu. Projdeme se také romantickým údolím řeky Úslavy, tajemnou Zábělou, Roudnou a podnikneme i cestu do Radobyčic, Bolevce, na Krkavec a další místa v okolí. Eva Haunerová přiblíží historii těžby kaolinu v Třemošné a Horní Bříze, zatímco Magdaléna Vacurová zve do přírody za městem přes čtvrtě Slovany, Doudlevce, Bory a Valchu až na Novou Hospodu. Adama Haunera zaujaly Kokotské rybníky a stejnojmenná studánka, Dubový vrch, Čertův kámen a řeka Klabava.
Ladislav Silovský přibližuje historii plzeňských domů s nevšedními osudy. Patří k nim kromě staré a nové synagogy i budova hlavní pošty, Divadlo J. K. Tyla, tzv. Mrakodrap, Cingrošův dům, zdobený Alšovými sgrafity, dům U Práce, kde také žil továrník Emil Škoda se svojí ženou Hermínou, a další. S Lukášem Houškou si užijeme výlet z Plzně přes Křimice, Vochov, Kozolupy a Plešnice na hrad Buben. Miroslav Liška seznamuje s plzeňskými sochami, jejich autory i osudy. Petr Flachs se zaměřil na historii sportu v Plzni od jeho začátků až po současnost. Píše o vzniku Sokola v roce 1863, o nejstarších tenisových dvorcích z roku 1893, připomíná velodrom, sokolovnu ve Štruncových sadech, zimní stadion, plavecký bazén i důležité sportovní areály a hřiště včetně fotbalové Doosan Areny.
Každá cesta obsahuje kromě popisu a historie míst také zajímavosti, uvedené v rámečcích, a množství nádherných barevných fotografií. Nechybí údaje o délce a náročnosti výletů a mapy s vyznačenými trasami, vše pak v terénu usnadní i připojené QR kódy. Závěrem jsou vyjmenovány naučné stezky v Plzni a okolí a vhod přijde i přehledný rejstřík.
Velice pěkně vypravená kniha je dalším z vítaných průvodců edice podnětných výletů, obdobně jako publikace věnované západním Čechám, Karlštejnsku nebo Křivoklátsku.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková, starymost.cz
Buďte první kdo přidá komentář