Timothy John Winton (nar. 1960), ikonický australský spisovatel, je u nás znám zatím dvěma díly, Tep prachu a Ovčácká chajda. Psát začal již v devatenácti letech, kdy vydal první knihu An Open Swimmer, za niž získal ocenění. Je autorem dvanácti úspěšných románů, dětské prózy a povídek.
Hlavní část románu Ovčácká chajda se odehrává v nehostinných pláních solné oblasti západní Austrálie. Protagonistou je patnáctiletý Jaxie Clackton, pocházející z drsného prostředí malého australského města, kde vyrůstá v rodině věčně opilého otce, který surově napadá manželku i syna. Ve škole Jaxie nevyniká a není ani oblíben. Šikaně čelí tím, že se rve a ohrožuje děti. Domů chodí se strachem z otce, a když zemře matka, přeje mu smrt za to, jak brutálně si na něm vybíjí zlost. Netuší, za jakých okolností se mu přání splní. Ačkoliv na tom nenese žádnou vinu, ví, jaké mu hrozí nebezpečí. Vezme si otcovu pušku s několika málo věcmi a utíká do nitra pustiny, aby tam přečkal nějaký čas. Touží po jiném způsobu života, v němž nechybí lidskost a slušnost. Vzpomíná na matku a hlavně na sestřenici Lee, jež jako jediná ho chápe a do níž se zamiloval.
Cestou nachází přístřeší v opuštěné rozpadlé chatce. Chce si opatřit sůl ze vzdálenějšího solného jezera. V jeho blízkosti objeví chatu, v níž žije v letitém vyhnanství starý Ir, bývalý kněz Fintan MacGillis. Ocitnul se zde stejně jako Jaxie, vzdálen tomu, co mu zkomplikovalo život. Fintan vítá společnost a zároveň v mladíkovi rozpoznává člověka bohem předurčeného, jenž sem byl poslaný. Může mu poskytnout vykoupení, zatímco zase on jemu dává živý příklad jiného druhu člověka. Nějaký čas tráví spolu, Fintan je za to vděčný, ale Jaxie se chce odpoutat a jít za Lee, jedinou osobou na světě, která mu rozumí. Bude muset překonat solné oblasti a opuštěné zlaté doly, místa, ukrývající zločince a ohrožující na životě ty, kteří nepočítali s rozlehlostí horké oblasti bez vody, kam se může vydat leda snílek, anebo uprchlík. Nebude to snadné ani kvůli neodvratně se blížícímu krutému prožitku…
Autor ke své knize uvádí: „Vidím Fintana i Jaxieho jako posly milosti. Každý osvobozuje druhého z otroctví oddaností, milosrdenstvím, těžce vybojovanými skutky důvěry (nebo možná vírou ve slušnost toho druhého). A každý podléhá božskému, jak je vyjádřeno v přirozeném světě. Příroda je první a často nejvíce přehlíženou formou Božího zjevení. Jakékoli porozumění, s nímž Fintan jde vstříc své smrti, je neúplné a neprůkazné, a cokoli, s čím se Jaxie vydá, je také částečné a nahodilé, ale neplatí to pro všechny?“
Strhující román o dospívání, bolesti, lásce, přátelství, soucitu a velké výzvě k osobní transformaci patří mezi ty knihy, jejichž děj ještě dlouho po přečtení nosíte v sobě a přemýšlíte o něm. Ocenit nutno překlad Romana Tadiče, zejména co se týká způsobu mluvy Jaxieho, která byť zpočátku může v někom vyvolat nechuť číst dál, však nemůže být jiná, než ten, kdo jí používá. Jakmile to čtenář přijme, může spolu s hlavními hrdiny naplno prožít hloubku jejich životních příběhů.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková, euromedia.cz
Buďte první kdo přidá komentář