V Císařské konírně Pražského hradu se od 1. února do 23. dubna 2023 koná výstava ukázek mistrovské práce Moravské gobelínové manufaktury. Představuje kolekci dvaceti šesti vybraných obrazů našich předních umělců, ztvárněných v ručně tkaných velkolepých tapiseriích, jež nezaměnitelným způsobem zvýrazňují jejich originální vyznění a ducha.
Moravská gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí navazuje na první zdejší českou gobelínovou dílnu, založenou v roce 1898. Tkají se tu originální koberce, klasické gobelíny a umělecké tapiserie. Vznikají původní ručně vázanou orientální technikou či náročným uměleckořemeslným zpracováním klasického gobelínu, často zhotoveného podle návrhů současných výtvarníků.
V Císařské konírně lze shlédnout unikátní soubor ukázkových děl našich předních umělců, jež jsou umně vetkaná do stejně obdivuhodných gobelínů. K nim patří linořezy Josefa Čapka (1887-1945), o němž se vyjádřil ředitel a výtvarník gobelínové dílny, akademický malíř, grafik a textilní výtvarník Jan Timotej Strýček: „Čapkova úcta k lidskému bytí ho nutně musela dovést k osudovému vymezení se k nacistické zhovadilosti. Dnes jsme konfrontováni s obdobnou zlou nadřazenou zpupností a neúctou k životu. Proto je myslím zapotřebí, aby Josef Čapek byl tady teď s námi stále přítomný.“
Další významnou osobností je oceňovaný Mikuláš Medek (1926-1974), jehož tvorbu z let 1956-1957 v gobelínovém zpracování představují díla Dívka s kuličkou, Den a noc v teplé a studené variantě nebo proslulé plátno Nahý v trní.
Od počátku projektu manufaktura spolupracovala s vynikajícím malířem, grafikem a sochařem Karlem Malichem (1924-2019) a realizovala třináct jeho pastelů. Vystaveny jsou čtyři s názvem Viděl jsem to. Zastoupeny jsou rovněž obrazy současného umělce a rektora AVU Jiřího Sopka (nar. 1942). Podle jeho barevné kresby nazvané Nic byl vytvořen první gobelín v obnovené manufaktuře. Návštěvníka nadchne stejně jako ukázky nazvané U stolu a Louka.
Jan Timotej Strýček (nar. 1949) považuje metodu interpretace podle výtvarné předlohy za „intuitivní transpozici“, vcítění se do výtvarné podstaty při zachování autenticity i věrohodnosti uměleckého „přepisu“ do podoby gobelínu. Ze Strýčkovy tvorby je představena Tráva, Zeměměřič K, Slovo třinácté a Pocta Mistru J. K. Nepřehlédnutelný je rukopis renesančního Petra Nikla (nar. 1960), jenž patří k nejoriginálnějším českým umělcům „zásluhou všestranného uměleckého nadání, mimořádné tvůrčí vynalézavosti a kreativní fantazie“, což je patrné i z jeho Zrození kočičky.
„K čemu přirovnat proměnu rukopisu malby do zcela odlišného principu vzniku tkané tapiserie? Výtvarná předloha se stává jen notovým záznamem. Hudbu z nich vytváří orchestr kolektivu dílny. Interpretace, stejně jako v hudbě, může být tvůrčí a silná, nebo nicotná.“ říká Jan Timotej Strýček. Na otázku, v čem spočívá mistrovství tkadlen, odpovídá: „Je to tak trochu mystická věc. V průběhu více než sto dvaceti let existence manufaktury zkušenost a citlivost i tvůrčí řemeslná dovednost gobelínářek přes generace roste, jako by se sčítala. Jako by současné gobelínářky nastoupily koncem devatenáctého století do dílny k našemu zakladateli Rudolfu Schlattauerovi a jejich uměleckořemeslné schopnosti se nepřetržitě cizelovaly a mohutněly až do dnešní neuvěřitelné dokonalosti.“
Výstavu Znovuzrození v gobelínu pořádá Kancelář prezidenta republiky, Správa Pražského hradu a Moravská gobelínová manufaktura. Koná se od 1. února do 23. dubna 2023 v Císařské konírně Pražského hradu denně od 10 do 18 hodin. Vstupné 140 Kč, snížené 60 Kč. Pro návštěvníky starší 70 let každé pondělí vstup zdarma.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), foto: Dana Vondrášková a Správa Pražského hradu
Buďte první kdo přidá komentář