Občas objevíme chvíle, kdy historická fakta dostávají v hávu uměleckém řádně na frak. Někdy to je záměr, aby výsledek byl atraktivnější, jindy nedorozumění, nebo dokonce určitá lenost se přesvědčit, jak to tehdy opravdu bylo.
Pokud si uvědomíme, že stále více jedinců dává přednost populárnímu výkladu skutečných událostí, nelze se divit, že se vyslovené omyly hluboce zakořenily v některých myslích. Jedním z klasických příkladů budiž moderátor, textař, producent a v našem případě recitátor Ing. Miroslav „Mirek“ Černý.
AUTOR UŽ VŠE VĚDĚL DOPŘEDU
Jeho výtvory, jako Zatím co ty spíš, Poslední večeře, Balíček karet a Sto let, si získaly oblibu a pamatuji si, jak byly oceňovány za nečekané nalezení velmi zvláštních souvislostí. Hlas Ing. Černého, podmalovaný hudebním základem (často spolupracoval se skupinou Rangers-Plavci), nám sděloval zajímavé informace. To byl případ Balíčku karet a především Sta let, kde Černý odhaluje nečekané spojitosti mezi atentáty na prezidenty USA Abrahama Lincolna a J. F. Kennedyho. Jenže jak už to tak bývá, realita byla daleko méně dramatická. V recitálu uvedené „náhody“ už byly publikovány dříve, samozřejmě nejvíc v americkém tisku, necelý rok po atentátu na Kennedyho (1964). Lze předpokládat, že si Černý některé z nich vybral a náležitě je zpopularizoval. Jenže většina z nich vůbec nekoresponduje s názvem skladby a téměř polovina je zcela chybných.
ROK SEM, ROK TAM, DIVADLO JAKO KINO
Především oba atentáty od sebe sto let nedělí – Lincoln byl zastřelen 14. 4. 1865 a zemřel o den později, atentát na Kennedyho se odehrál 22. 11. 1963. Když si vlastně Sto let projdeme, tak tato číslovka hraje de facto jen vedlejší roli. Ale pojďme se na text podívat postupně:
Povím vám podivný příběh, příběh tím podivnější, že je skutečný. Jeho události odděluje navzájem 100 let.
Minimálně dané atentáty určitě sto let neodděluje, jak bylo řečeno – pouhých osmadevadesát.
Následuje první odpovídající datum – Lincoln byl zvolen do úřadu v roce 1860, Kennedy skutečně o sto let později. Jenže i tady je jeden důležitý rozdíl: u Kennedyho se jednalo o první volební období, Lincoln byl zabit na počátku svého druhého funkčního období (zvolen 1864).
Jejich nástupci měli v obou případech jméno Johnson. Oba byli demokrati a oba pocházeli z Jihu. Andrew Johnson se narodil roku 1808, Lyndon Johnson roku 1908.
Druhé a poslední správné datum – Johnsonové se narodili v uvedených létech. „Překvapivá“ shoda jmen (podle statistik je Johnson třetí až čtvrté nejběžnější příjmení v USA), politická příslušnost (vzhledem k existenci dvou stran, demokratické a republikánské, činí shoda členství obou prezidentů 50% pravděpodobnost) a jejich původ z Jihu (což odpovídá úžasné náhodě, že všichni dosavadní čeští prezidenti pocházejí z Čech a žádný z Moravy) lze s nějakou zvláštní náhodou spojovat jen stěží.
Oba vrahové uskutečnili svůj čin před očima manželek svých obětí, oba si pro něj vybrali pátek a oba zemřeli dřív, než přišli před soud.
Na faktu, že první dámy doprovázejí své manžele na oficiálních akcích, není nic náhodného. Jako první souvislost lze tedy určit, že se atentáty odehrály v pátek – ovšem nešlo o výběr pachatelů, nýbrž stanovená data divadelního představení, resp. návštěvy Dallasu. Vrahové se sice nedočkali soudu, ale atentátník Booth byl zabit při pronásledování (1865), zatímco Oswald byl zatčen a zastřelen při převozu do jiného vězení (1963). Navíc Booth zemřel mimo nemocniční zařízení, Oswalda se lékaři marně pokoušeli zachránit ve stejné nemocnici, kde předtím zemřel Kennedy.
John Wilkes Booth se narodil roku 1839, Lee Harvey Oswald roku 1939.
Absolutně nepravdivý údaj. John W. Booth přišel na svět 10. května 1838, Lee H. Oswald až 18. října 1939. Tedy žádných sto let!
Tajemník prezidenta Lincolna se jmenoval Kennedy. V den vraždy mu radil, aby nechodil do divadla. Tajemník prezidenta Kennedyho se jmenoval Lincoln, i on jej před cestou do Dallasu varoval…
Dva sekretáři prezidenta Lincolna se jmenovali John G. Nicolay a John M. Hay – tedy žádný Kennedy. Varování před návštěvou divadla vyslovil Lincolnův lokaj Willam H. Crook. Onen „tajemník“ prezidenta Kennedyho byla ve skutečnosti Evelyn Maurine Norton Lincoln, takže tajemnice. Od Dallasu nemusela Kennedyho nijak zvlášť odrazovat, protože se jednalo o jedno z měst, kde byl prezident považován téměř za vlastizrádce.
John W. Booth střílel v divadle a jeho střely směřovaly ke skladišti. Lee H. Oswald střílel ze skladiště a jeho střely směřovaly k divadlu.
Jak přišel Ing. Černý na tenhle nesmysl? Že by nepochopil nebo špatně přeložil skutečný význam tohoto sdělení? Booth střílel ve Fordově divadle, ale jeho střely k žádnému skladišti nesměřovaly. To samé platí pro Oswalda, měl údajně pálit ze skladu knih Texas School Book Depository, ale v okolí Dealey Plaza, kde se atentát odehrál, žádné divadlo není. Ve skutečnosti byla informace následující: Booth střílel v divadle a byl dopaden ve skladišti, Oswald pálil ze skladiště a chytili ho v „divadle“. Ale i toto sdělení je nepřesné. Bootha pronásledovatelé dostihli až dvanáct dní po atentátu na farmě Richarda H. Garretta, kde se vrah ukryl v tabákové stodole. Při obléhání byl střelen do krku a zemřel. Oswald po atentátu putoval nesmyslně ulicemi Dallasu, zastřelil policistu J. D. Tippita a byl zatčen policií v Texas Theatre, což ale nebylo žádné divadlo, nýbrž biograf. Oswalda navíc policie hledala nikoli pro účast na atentátu, ale kvůli vraždě uvedeného policisty. Den nato jej za hrubého porušení bezpečnostních opatření zastřelil Jack Ruby při převozu do lépe střeženého vězení.
Jména Lincoln a Kennedy mají 7 písmen. Jména Andrew Johnson a Lyndon Johnson mají 13 písmen, jména John Wilkes Booth a Lee Harvey Oswald mají 15 písmen.
Početní hrátky velmi hezké, ale vezměme v úvahu, že prezidenti se sedmi písmeny v příjmení byli v historii USA kromě obou Johnsonů, Lincolna a Kennedyho ještě tři – a například těch se šesti hned devět. Poněkud falíruje i ta třináctka u Johnsonů. Andrew Johnson sedí, ale Lyndon se jmenoval celým jménem Lyndon Baines Johnson – takže ne třináct, nýbrž devatenáct písmen. Souhlasí pouze Booth a Oswald, ovšem je třeba si uvědomit, že nové a nové poznatky ukazují, že výstřely na Kennedyho byly vypáleny ze tří míst a Oswald vlastně vůbec střílet nemusel.
CO JEŠTĚ NESEDĚLO
Daleko víc údajů naznačuje, že si atentáty příliš podobně nebyly. Odhlédněme od už zmíněného základního časového rozporu; Lincoln byl zabit jedinou ranou v uzavřené místnosti, Kennedyho zasáhly minimálně tři rány v jedoucím autě. Booth střelil Lincolna v divadelní lóži asi ve 22:15 – prezident zemřel v soukromém Petersenově domě následujícího dne v 7:22. Kennedy byl zasažen ve 12:30 a za mrtvého prohlášen ve veřejné nemocnici Parkland Memorial Hospital o půl hodiny později. Boothovi se podařilo uprchnout z města, Oswald ho naopak neopustil. Lincoln ve Washingtonu žil, Kennedy do Dallasu přiletěl v rámci volební kampaně pro druhé prezidentské období. Stoletou shodu nenalezneme ani v datu narození: Lincoln 1809, Kennedy 1917.
VĚŘTE NEVĚŘTE
Ing. Černý v úvodu svého textu vzpomíná i letopočty s opakujícím se posledním rokem, což ovšem nelze považovat za nic jiného než skrytý odpor vůči spojenecké invazi v roce 1968 (1848, 1878, 1918, 1938, 1948, 1968). Přitom prakticky každá koncovka by měla hned několik adeptů – například 1789 (Pád Bastilly), 1889 (státní převrat v Brazílii), 1929 (celosvětová hospodářská krize), 1939 (začátek II. světové války), 1989 (politické změny v Evropě), 2009 (globální finanční krize), 2019 (COVID-19).
Zcela na závěr – písničku s odkazy na některé výše rozebrané náhody a paralely natočil v roce 1966 americký country zpěvák Oby Edgar „Buddy“ Starcher a nazval ji History Repeats Itself. V countryovém žebříčku dosáhla 2. místa a v americkém Billboard Hot 100 vyšplhala na 39. příčku.
Podobné hledání souvislostí není ničím novým a dokonce se stává předmětem soutěživosti. Úřad Skeptical Inquirer vyhlásil v roce 1992 akci zvanou Spooky Presidental Coincidences Contest a pro mnohé bylo možná překvapením, že podobné „shody a náhody“, jaké slyšíme v textu Ing. Černého, se objevily u dalších jedenadvaceti amerických prezidentů – nemuselo samozřejmě jít o ty, kteří byli zastřeleni. Vítěz celé soutěže našel 16 shod mezi Johnem Fitzgeraldem Kennedym a mexickým prezidentem Álvarem Salidem Obregónem, zavražděným v roce 1928.
Zdroj: redakce – RoBertino (autorské dílo), wikipedia
Buďte první kdo přidá komentář