Řecký archeolog Dr. Theodore Papakostas prozkoumával v Řecku a Velké Británii pozůstatky dávných kultur. Coby nevšední vypravěč historie a dávných příběhů dokáže svá poznání poutavým způsobem předávat široké veřejnosti.
Za výsledky osamělé a introvertní práce archeologa stojí mnoho trpělivosti, vytrvalosti, obětavosti i sebekritiky. Autor v duchu motta, že historie patří všem, zprostředkovává vědecké poznatky zábavnou formou, aby zaujaly co nejvíce lidí. Na příbězích z minulosti ukazuje, jak se lidské motivy opakují. „Přenášíme na naše děti komplexy a stereotypy starších generací a při tom sbíráme nové komplexy a vytváříme nové stereotypy. Cesta lidstva ke zlepšení není ani předepsaná, ani lineární. Nevím, jestli se historie opakuje. Každé historické období má nějaké pravidelné společné vzorce a každá doba má specifické vlastnosti, které ji odlišují od těch předchozích. Lidská historie má přece jen jednu konstantu: neustálou změnu.“
Proč dva neznámí muži, z nichž jeden je, jak se záhy ukáže, archeolog, uvíznou ve výtahu obchodního domu, ví jen bůh, možná olympský. Než je mechanik vysvobodí, krátí si čas povídáním o řeckých dějinách. Archeolog populárním způsobem představuje řecký starověk a zároveň svému společníkovi odpovídá na četné dotazy. Kniha jeho prostřednictvím ve dvanácti kapitolách – stejně jako je olympských bohů – seznamuje s historií od doby kamenné přes kykladskou, minojskou a mykénskou kulturu (která byla první prokazatelně mluvící řecky) i archaické období až po dobu římskou. Například v části nazvané „Pal vocuď, hajzle!“ mluví o vítězstvích i prohrách ve slavných řecko-perských válkách.
Za každou kapitolou jsou odpovědi na otázky týkající se archeologie: Jak se nálezy datují? Proč ve vědecké komunitě existují rozdílné názory? Dělali ve starém Řecku to a to? Proč archeologie používá tak složité názvosloví? Má starověk temnou stránku? Jaký byl nejvýznamnější nález? Jak to, že jsou stará města a památky ukryty hluboko pod zemí? A jiné.
Do vyprávění obou mužů se prolínají rovněž řecké báje a mýty s božským pantheonem. Věděli byste, kdo byl v Řecku považován za prvního tvora, jenž se na úsvitu dějin vynořil z noci chaosu? Byl jím bůh lásky Erós, neboť stejně jako v křesťanství na počátku všeho byla Láska. Zajímavé jsou pověsti o životě řeckých bohů nebo o vzniku názvu Mléčná dráha, jak přišla Evropa ke svému jménu a proč to souvisí s činem Dia, nejvyššího z bohů řecké mytologie. Bez zajímavosti není ani, jak je možné, že se Dionýsos narodil dvakrát, nebo jak bůh Pan ovlivnil válku proti Peršanům, když do jejich duší zasel strach – „paniku“.
Archeologovo vyprávění se dotkne také temných staletí po roce 1050 př. n. l., ale i význačných období a událostí včetně prvních olympijských her, konaných ve staré Olympii roku 776 př. n. l., či vztahu Sparty a Athén, až po dějiny Římské říše. Připomíná proslulé antické filozofy Sókrata, Platóna, Aristotela, Sofokla i další, mocné panovníky a válečníky, včetně proslulého Alexandra Velikého. Poznáme různé politické poměry, až po demokracii – vládu lidu v klasických Athénách. Kromě života slavných se autor zmiňuje i o životě otroků a především o každodennosti řecké společnosti a jejích zvyklostech, z nichž některé přetrvaly dodnes, jako třeba zvyk pojmenovávat děti po prarodičích.
Autor nás zasvětí do různých stylů keramiky a umění v podobě maleb, poezie, divadelních her, připomíná slavnou Alexandrijskou knihovnu a dokazuje, že historie kultivuje i naši estetickou výchovu.
Dr. Theodore Papakostas zvolil neobvyklý název knihy záměrně, aby působil surrealisticky. „To, co výuka historie v 21. století potřebuje, je nejprve pochopit globalizaci a složitost lidské existence, abychom si uvědomili cestu člověka na planetě: co se pokazilo, co se povedlo, co stojí za obdiv a čemu je důležité se v budoucnosti věnovat.“ A dodává: „Všechny naše zkušenosti, starosti i radosti pramení v minulosti. Ve své podstatě je archeologie skvělá právě proto, že je to vlastně všelidská psychoterapie.“
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), nakladatelstvibeta.cz
Buďte první kdo přidá komentář