Brilantní román významného japonského spisovatele, romanopisce, scenáristy a pedagoga Šúsaku Endó (1923-1996), napsaný roku 1966, byl vyznamenán prestižní Tanizakiho literární cenou a přeložen do mnoha světových jazyků. V nakladatelství Vyšehrad vyšel již podruhé a zároveň byl uveden do kin stejnojmenný velkofilm Martina Scorseseho, knihou inspirovaný.
Dramatický příběh vychází ze skutečných reálií, k nimž došlo v souvislosti s evangelizací Japonska a následným potíráním křesťanství v první polovině 17. století. Autor, sám křesťan, se inspiroval životem portugalského jezuity Cristóvãa Ferreiry (1580-1650), který podnikl nebezpečnou misi na japonské území v době, kdy země po změně politiky za vlády Tojotomiho Hidejošiho křesťanství vypuzovala a striktně se uzavírala před cizím vlivem. Slibně se rozvíjející náboženství bylo zejména za působení šóguna Jemicua krutě pronásledováno a jeho vyznavači byli mučeni i vražděni. Kněží museli zemi okamžitě opustit, pokud se chtěli vyhnout jisté smrti.
Přesto jich několik riskuje život a zůstává, aby mohli tajně a skrytě naplňovat své poslání. Je mezi nimi i otec Ferreira, který je však zajat a mučením donucen zříci se víry. To v církevním světě Evropy vyvolá zděšení a dříve váženým jezuitou je opovrhováno jako odpadlíkem. Z Portugalska se za ním vydávají tři mladí jezuité, podstupující životu nebezpečnou cestu, aby zjistili pravý stav věcí. Nemohou uvěřit, že by se jejich bratr mohl vzdát Boha. Jeden z nich, Sebastião Rodrigues (ve skutečnosti se jmenoval Giuseppe Chiara a pocházel z Itálie) je stejně jako jeho druh zajat, vězněn a promyšleným nátlakem nucen zříci se víry. Japonští věznitelé si jsou dobře vědomi, že „když je odříznut kořen, uschnou přirozeně poupata i listy“. Zatímco jeho druh se obětuje a umírá spolu s odsouzenou skupinou křesťanů, P. Rodriguese čeká jiný osud.
Po čase věznění a výslechů se podle předem připraveného scénáře neblaze proslulého japonského komisaře Inoueho setkává s otcem Ferreirou, který po odvolání své víry musel přijmout nové, japonské jméno. Není to radostná návštěva. V Rodriguesovi vyvolá emoce, mnoho otázek i pochybností. Přemýšlí o slovech Ježíše Krista a klade mu otázky. Kristus mu někdy odpovídá, jindy je odpovědí mlčení. „A Bůh mlčí jako to moře. Stále mlčí.“
Rodriguesova dosud neochvějná víra prochází těžkou, zásadní zkouškou, nutící ho přehodnotit některé názory i přesvědčení, aby mu pomohla v obtížné volbě k rozhodnutí, jímž ve vnějškové prohře vítězí vnitřní duchovní poznání.
Ve strhujícím románu, v němž autor konfrontuje myšlení, kulturu a víru západní s japonskou a zabývá se i tématem Boží lásky a milosti, nakonec vyznívá, že i v krajně nepříznivých fyzických a psychických situacích člověka povzbuzuje síla ducha a naděje.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), albatrosmedia.cz
Buďte první kdo přidá komentář