Informovanost je zásadní pro časný záchyt onemocnění
Zhoubný nádor plic (ZN plic) je v České republice jedna z nejčastějších onkologických diagnóz a nejčastější příčina úmrtí mezi onkologickými diagnózami. Mortalita (tedy počet úmrtí na dané onemocnění) ZN plic je v dlouhodobém trendu velmi podobná incidenci (výskytu). Ročně je v ČR nově diagnostikováno kolem 6700 pacientů s tímto karcinomem a přibližně 5300 pacientů na něj zemře.
Prognóza pacientů s rakovinou plic se v posledních letech významně zlepšila. Moderní způsoby léčby mohou prodloužit život až o několik let, u většiny pacientů je však nemoc objevena pozdě – ve stádiu, které nelze vyléčit. Karcinom plic se totiž dlouho nijak neprojevuje a pokud se ohlásí úporným kašlem, případně vykašláváním krve, a dušností, zpravidla se jedná o pokročilé stádium.
„Důležitým předpokladem pro co nejdřívější zahájení léčby je informovanost o rizicích, možných příznacích a možnostech záchytu onemocnění. Znalosti Čechů v této oblasti mapoval reprezentativní průzkum, který pro nás v červenci 2023 realizovala výzkumná agentura Evalytics ku příležitosti Světového dne boje s rakovinou plic. Ten připadá každoročně na 1. srpen,“ vysvětluje Michal Večeřa, zakladatel vzdělávací platformy plice.online, která je zadavatelem průzkumu.
Informace o průzkumu:
- Velikost vzorku: 542 respondentů
- Cílová skupina: lidé starší 18 let (vzorek je reprezentativní pro danou kohortu v České republice)
- Období sběru dat: 13. až 14. července 2023
Pravděpodobnost podstoupení vyšetření na doporučení lékaře
Ochotu uposlechnout doporučení lékaře k podstoupení vyšetření pro odhalení raného stádia rakoviny plic nalezneme u dvou třetin české populace – bez ohledu na to, zda se jedná o bývalé či současné kuřáky, nebo naopak celoživotní nekuřáky. Ochota současných kuřáků je o něco větší, možná i proto, že zdravotní rizika kouření jsou dlouhodobě známa a kuřáci si přes vlastní zlozvyk uvědomují, že se jich to týká více než nekuřáků – i když ani nekuřáci nejsou k tématu nijak lhostejní. Menší míru ochoty vykazují kuřáci bývalí (povětšinou bývalí kuřáci klasických cigaret), u kterých může hrát roli mylná domněnka, že s poslední vykouřenou cigaretou se riziko vzniku jejich vlastní rakoviny automaticky snižuje na úroveň celoživotního nekuřáka – což ovšem není pravda.
Připomeňme, že odhalit ZN plic co nejdříve pomáhá od ledna 2022 národní program časného záchytu rakoviny plic. Je určen nejen pro aktivní, ale také bývalé kuřáky ve věku 55-74 let, kteří vykouřili 20 a více „balíčkoroků“. Jeden „balíčkorok“ znamená, že člověk kouřil jeden rok jednu krabičku cigaret denně (nebo 2 krabičky půl roku, nebo půl krabičky 2 roky apod.). Pro účast v tomto programu tedy 1 krabičku cigaret denně po dobu 20 let.
Lze usuzovat, že mnoho současných kuřáků, kteří přešli od klasických cigaret k nějaké jejich – dle obecné odborné shody – méně škodlivé alternativě, tak učinilo mimo jiné s ohledem na své zdraví. To by potvrzovaly výsledky průzkumu, kde ochota podrobit se vyšetření je výrazně vyšší u spotřebitelů zahřívaného tabáku, vaporizérů a dalších „nehořících“ alternativ, oproti skupině kuřáků klasických cigaret. S ohledem na současné poznatky nejrizikovější skupina je tak paradoxně nejméně vnímavá vůči možným rizikům, zatímco skupina, která se z jakýchkoliv důvodů uchýlila k méně škodlivým formám kouření, má vůči vlastnímu zdraví zjevně větší zodpovědnost.
Vědomí, že přetrvávající kašel bez zjevné příčiny může být příznakem ZN plic
Vědomí zvýšeného rizika výskytu rakoviny plic je zjevné i s ohledem na to, zda člověk je (nebo někdy byl) kuřákem, či nikoliv. Obecně výraznější tendenci přisuzovat respirační obtíže nejasného původu možné rakovině mají aktivní kuřáci. V souladu s dříve zjištěným je skutečnost, že „nejklidnější“ jsou v tomto ohledu kuřáci bývalí (nikoliv nekuřáci), což může být dáno do souvislosti s přeceňováním efektu abstinence. Je známo, že riziko výskytu některých dopadů kouření se u abstinujících kuřáků dostává na úroveň nekuřáků až po deseti i více letech, riziko vzniku plicní rakoviny však u abstinujícího kuřáka již nikdy neklesne na úroveň rizika celoživotního nekuřáka. Každopádně, u těch kuřáků (současných i bývalých), kteří podobné obavy mívají, se 97 % vyjádřilo, že v případě podezření by navštívili lékaře.
Paradoxně však právě kuřáci, u nichž se chronickým kašlem může projevovat vážné onemocnění plic, svůj kašel často ignorují. „Většinu kuřáků bohužel nepřekvapí, že po ránu kašlou a zadýchávají se – berou to prostě jako běžnou součást kuřáctví. Měli by však vyhledat lékaře, když se kašel zhoršuje nebo mění svůj charakter – tedy například ten, kdo měl kašel suchý a dráždivý, najednou začne vykašlávat hlen. Zvláště pokud je nějak zabarvený, což nemusí být jen důsledkem zanesení plic dehtem, ale příznakem rakoviny plic. Nicméně pokud se potvrdí nádor s takovými projevy, je většinou pokročilý a nevyléčitelný. Naději na vyléčení mají pouze počáteční stadia, která se nijak neprojevují. Proto každému kuřákovi vřele doporučuji, aby se svého lékaře zeptal na program časného záchytu rakoviny plic. Jde o bezbolestné vyšetření u pneumologa a případně následné CT vyšetření pro vyloučení přítomnosti nádoru,“ uvedl pro platformu plice.online pneumoonkolog MUDr. Libor Havel z pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Schopnost ohradit se proti pasivnímu kouření
Bývalým kuřákům i odvěkým nekuřákům svorně vadí, pokud v jejich okolí někdo kouří (77 %, resp. 74 %). Rozdíly naopak najdeme v tom, jak se kdo oproti obtěžujícímu kuřákovi dokáže ohradit. Pro bývalé kuřáky je to zjevně výrazně jednodušší než pro nekuřáky.
Obava z radonu a závadnosti interiérových vůní
Expozice radioaktivnímu plynu radonu patří mezi významné rizikové faktory pro rozvoj rakoviny plic. Koncentrace radonu v budovách je v české populaci téma spíše okrajové: někdy se o ni zajímalo pouze 18 % – v kontextu tohoto výzkumu je pak lhostejné, zdali se jednalo o kuřáky či nekuřáky, či dokonce o osoby, které mají obavy z rakoviny plic. O poznání vyšší je pozornost, kterou lidé věnují možné zdravotní závadnosti osvěžovačů vzduchu, vonných tyčinek a dalších interiérových vůní – o jejich nezávadnost se zajímá 43 % respondentů. Při značném zobecnění platí, že lidé buďto vnímají zdravotní rizika radonu a uvedených výrobků komplexně, nebo vůbec (tedy buď se zajímají o radon i uvedené produkty, nebo ani o jedno).
Zdroj: Michal Večeřa, plice.online, prevenceproplice.cz, MUDr. Libor Havel
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář