Pohled do života aristokracie v knihách historičky Hany Kneblové o šlechtě v českých zemích

V nakladatelství Brána vychází ve dvou dílech další publikace Hany Kneblové věnovaná aristokracii v českých zemích, jež zaujme širokou veřejnost. Je psaná živým a čtivým jazykem, bez zatěžující přemíry informací a poznámek pod čarou. Autorka se v prvním díle věnuje šlechtě od nejstarších rodů, jež se objevují v písemných pramenech z 10. století. K jedněm z prvních a předních v Čechách, později známých jako páni z Rýzmburka, patřili Hrabišici.

Hana Kneblová seznamuje s postavením a životem šlechty ve vrcholném středověku až po osudy jejích členů po roce 1918. Šlechta měla jistá privilegia, ale i povinnosti, jež se ctí plnila. Přesto nebyly vzácné případy, kdy záliba v přepychu a okázalosti nebo velké náklady na budování nových sídel některé rody přivedly do velkých finančních potíží a dluhů, jako například v případě Pernštejnů, kdy pro dluhy a pohledávky věřitelů byl vydán na čtyřiadvacetiletého Jana zatykač. Vyhnul se mu, když se stal vojákem, ale jeho rozmařilý způsob života a nutnost platit vlastní vojenské oddíly byly důvodem, proč Pernštejnové přicházeli o svá panství. Finančně nákladným životním stylem, jemuž propadly mnohé statky, byl znám také Petr Vok z Rožmberka.

V kratších kapitolách se dozvíme o třetí pražské defenestraci, českém stavovském povstání, trestech pro Moravu a Slezsko, pobělohorské konfiskaci a následných změnách, nástupu nové šlechty v 19. století, ale i osobnostech, které o povýšení do šlechtického stavu nestály, neboť nechtěly mít nic společného s monarchií.

Autorka mapuje osudy šlechty po roce 1918, kdy byl zrušen šlechtický stav, došlo k pozemkové reformě, byly vydány Benešovy dekrety a po roce 1989 začaly platit restituční zákony, díky nimž byly majitelům vráceny znárodněné majetky.

Ve druhém díle knihy Šlechta v českých zemích nás Hana Kneblová seznamuje s životem členů aristokracie počínaje narozením dítěte, jeho křtem a výběrem jména, jež obsahovalo i jména světců jako patronů, jež měli ochraňovat jeho život. Například celé jméno Zdenka Radslava Kinského, jenž se mj. zasloužil o text protiněmecké deklarace před 2. světovou válkou, znělo Zdenko Radslav Dlask Henyko Smil Rudolf Ferdinand hrabě Kinský z Vchynic a Tetova.

Dozvíme se, jak se uzavírala manželství, o kariéře v zemské správě, diplomacii nebo církvi či armádě, o společenském životě na šlechtických sídlech, zálibách aristokratů, mezi něž patřily turnaje, lovy, dostihy, společenské hry, tanec, umění, ale také alchymie a astrologie. Někteří šlechtici se zaměřovali na sběratelství, zakládání knihoven se vzácnými tisky anebo projektování a úpravu zámeckých zahrad.

Mezi šlechtou bylo běžné mecenášství, podporující nadané umělce. Takto známým byl zejména František Antonín Špork, jenž se zasloužil o vznik první stálé veřejné operní scény v českých zemích, nebo hrabě Václav Morzin, proslulý mecenáš Antonia Vivaldiho, či kníže Josef František Maxmilián Lobkovic, podporující Ludwiga van Beethovena každoroční rentou, stejně jako arcivévoda Rudolf Habsburský a kníže Ferdinand Kinský. Podobně byl kníže Karel Lichnovský z Voštic mecenášem Ferenze Liszta a geniálního houslisty Niccola Paganiniho.

Autorka přibližuje rovněž osudy několika aristokratek – zbožné Maxmiliány Zásmucké ze Zásmuk, hraběnky Marie Terezie Kinské, Žofie Chotkové nebo nejvýznamnější spisovatelky habsburské říše, dvakrát nominované na Nobelovu cenu za literaturu, Marie von Ebner-Eschenbach, či poslední lásky J. W. Goetha, meklenburské šlechtičny Ulriky von Levetzow, i dalších výjimečných aristokratek.

Připomíná také slavné Čechy ve službách šlechty, jakými byl obrozenec Josef Dobrovský, malíř Josef Mánes či Karel Čapek, působící jako učitel třináctiletého Prokopa Lažanského na zámku Chyše.