Pan Jaroslav (64) je s důchodem 22 300 vcelku spokojený, v důchodu je přitom teprve rok

Pan Jaroslav (64) se svou manželkou Marií (61) koupili před deseti lety vlastní domek na vesnici. Během dalších let se objevily nečekané problémy, které pohltily všechny jejich úspory, a na konečné zvelebení domu již finance nezbyly.

Společný rozpočet

Pan Jaroslav pobírá starobní důchod ve výši 22 300 Kč. Do společného rozpočtu přispívá i jeho žena Marie, která pobírá invalidní důchod I. stupně ve výši 7 300 Kč a k tomu podporu v nezaměstnanosti ve výši 9 500 Kč.

Celkový příjem manželů tedy činí 39 100 Kč měsíčně. Tato částka se na první pohled zdá jako dostačující. „Já si nestěžuji. Bylo by lepší mít více naspořeno, ale s důchodem jsem spokojený,“ říká pan Jaroslav.

Spoření a rezervy

Před odchodem do důchodu si pan Jaroslav vybral své penzijní spoření, ze kterého získal téměř 200 000 Kč. Velkou část peněz investoval do koupě malého auta, které využívá k nezbytným nákupům, návštěvě rodiny a lékařů, protože možnosti dopravy na vesnici jsou omezené.

Zbylé peníze využil na nutné opravy v domě jako například výměnu plynového bojleru a koupě elektrické trouby, ale na zásadní úpravy domu, jako nová fasáda, již nezbylo. Raději si manželé nechali 20 000 Kč jako rezervu na případné nedoplatky energií.

Výdaje

Ze společného rozpočtu musí pan Jaroslav a paní Marie měsíčně platit zálohy plynu ve výši 8 200 Kč, elektřinu ve výši 2 500 Kč. I když už nejezdí do práce, tak je Jaroslav stále aktivním řidičem a měsíčně tankuje palivo za 1 500 Kč.

Významnou část peněz vydají za jídlo – takový týdenní nákup vyjde na 2 500 Kč a drobné nákupy v místní sámošce na dalších 500 Kč za týden. Přestože paní Marie pravidelně vaří, manželé si rádi dopřejí návštěvu restaurace. Nevybírají si drahé restaurace, ale spokojí se s poledním menu v nedalekém městečku. I tak je to vyjde na 2 000 Kč měsíčně.

K tomu se přidají další položky výdajů, které zahrnují pojištění domu, auta, internet, mobilní tarif a další nezbytnosti, které z rozpočtu ukrojí 3 000 Kč. I když se zdají výdaje pod kontrolou a rozpočet vyrovnaný, na spoření jim příliš nezbývá.

Záliby

Pan Jaroslav je vášnivý rybář a pravidelně doplňuje své vybavení. Tento koníček ho stojí přibližně 1 000 Kč měsíčně. Dalším výdajem je péče o jejich psa, za kterého utrácí 1 500 Kč měsíčně a k tomu ještě výdaje spojené s dětmi a vnoučaty. Při každé návštěvě letí pryč peníze za pochoutky a hračky rychlostí blesku.

Navzdory všem výdajům si pan Jaroslav a paní Marie užívají důchod plnými doušky. Navštěvují kulturní akce a jezdí na výlety. „Peníze si do hrobu nevezmeme, tak proč si je neužít,“ říkají manželé.

Příběh pana Jaroslava a paní Marie je zdárným příkladem, že i s nižšími příjmy lze v důchodu žít spokojeně. I když nemají vysoké úspory, snaží se vychutnávat novou životní etapu bez zbytečných starostí.

A co vy, umíte si představit žít jako Jaroslav? Diskutujte v komentářích

Zdroje: Autorský text – Adam Beran, Adéla T., asenior.cz, rozhovor se seniorem Jaroslavem