Paní Helena je čtyřiasedmdesátiletá seniorka žijící v Brně. Žije společně se svým manželem Miroslavem, kterému je sedmdesát pět let. Většinu svého života bydleli v domě na okraji města. Před několika lety se však společně rozhodli přestěhovat se do bytu. Po tom, co se jejich děti osamostatnili a oni začali stárnout, bydlet v domě pro ně nebylo příliš výhodné. Nemalou roli na jejich přestěhování hrály zejména finance. Udržovat tak velký dům, jako měli s manželem pro ně bylo v tomto věku zkrátka nemožné.
Bydlení v bytě
Na bydlení v bytě si nějakou dobu museli zvykat, teď jsou tam však spokojení „Bydlet v bytě je v našem věku mnohem praktičtější,“ dodala Helena. Nový byt se nachází poblíž centra, a tak to mají blízko nejen supermarketům, ale také nemocnicím a zdravotnickým centrům.
Nájem jejich bytu činí zhruba 12 000 Kč, což není málo, vzhledem k tomu, že na to mají dva důchody nájem jim nedělá žádný problém. Oba manželé dodali, že kdyby museli nájem platit jen ze svého důchodu, tak by jim na ostatní věci prakticky nezbylo nic. Značná částka jejich důchodu je utracena za jejich zdraví, jelikož si na něm hodně dbají. Tím, že jsou na všechno dva si můžou dovolit to, co ne každý senior. Mimo léky si tak sem tam dopřávají i nějaký ten pobyt v lázních. Za potraviny a potřeby do domácnosti utratí zhruba 5 000 Kč měsíčně, a tak jim po pár měsících nedělá problém na nějaký takový pobyt společně vyjet. Mimo to mají oba velké rodiny, které se obdobně jako oni snaží dbát o jejich zdraví, a tak jim s radostí na tyto pobyty něco přispějí.
Běžný den Heleny
Jejich běžný den je poměrně nenáročný. Helena vstává kolem šesté hodiny a většinou se hned po probuzení vydá do obchodu. Po návratu připraví oběd, mezitím co se její manžel věnuje svým koníčkům. Po obědě se vydají navštívit své přátele, či se jdou společně projít. Mimo to musí také dvakrát týdně docházet na rehabilitace, kvůli jejímu nedávnému zranění.
Při návštěvě obchodů vyhledávají obdobně jako většina seniorů zlevněné zboží, jelikož nikdy neví, do jaké finanční situace se se svým zdravím mohou dostat. Zároveň mají velké rodiny, jak už bylo výše zmíněno a jako projev vděčnosti jim pravidelně kupují dary, na kterých ani jeden z nich nešetří.
Ve svém bytě nežijí však jen Helena a Miroslav. Společně s nimi jejich byt obývá také jejich pejsek, bez kterého si už neumí představit žít, takový pejsek jim z důchodu také něco sebere, není to však signifikantní částka.
Ke svému finančnímu stavu oba dodali, že si nemohou na nic stěžovat, zároveň si jsou však vědomi, že kdyby nebylo toho druhého, tak by takový životní styl jednotlivě nevládli. Nežijí zrovna skromný život v porovnání s mnoha důchodci, kteří žijí sami. Jsou tedy moc vděční za svou lásku, a to nejen kvůli financím, ale hlavně díky opoře při stáří.
A co vy, umíte si představit žít jako Helena? Diskutujte v komentářích
Zdroje: Autorský text – Adam Beran, Karolína H., asenior.cz, rozhovor se seniorkou Helenou
Paní běží brzy ráno na nákup a potom vaří oběd, zatímco se manžel věnuje svým koníčkům. Tak to nevím, ale je to takové zjednodušené. Třeba má pán ještě výdělečný koníček?