Paní Milada (76): Z aktivní seniorky k životu na lůžku

Paní Milada (76) ještě donedávna užívala života plnými doušky. Po smrti manžela našla oporu ve své rodině, s níž sdílela dům v malém městečku.

Zatímco její dcera s rodinou obývala horní patro, paní Milada měla celé přízemí pro sebe. Blízkost rodiny a vnoučat jí dávala sílu, kterou proměňovala v každodenní aktivity – pravidelné cvičení, návštěvy kulturních akcí nebo výlety s vnoučaty.

Zdravotní komplikace

Radost paní Milady z aktivního stáří se však jednoho dne proměnila v boj o přežití. Kvůli brániční kýle, kterou řešila, ale operace se tak bála, že ji odkládala, se jí velmi přitížilo a dcera zavolala záchranou službu. Paní Milada byla odvezena do nemocnice a akutně musela podstoupit operaci. Komplikace během zákroku ji přivedly na oddělení ARO a nebylo jasné, zda se paní Milada vrátí do běžného života.

Po týdnech nejistoty přišla zpráva, která všechny zasáhla – paní Milada už nebude schopná se sama o sebe postarat. Z aktivní seniorky, která byla oporou pro svou rodinu, se stala žena odkázaná na lůžko.

I přes svou novou situaci si zachovala pevnou vůli a sama navrhla přesun do domova pro seniory s plnou péčí, aby rodina pokračovala ve svém běžném životě. Paní Milada věděla, že by ji rodina vzala zpět domů, ale také věděla, že péče o ni není v silách rodiny.

Zjištění nových nákladů

Volba padla na zařízení, kde paní Miladu přijali hned po propuštění z nemocnice a které je nedaleko jejich bydliště, aby ji rodina mohla pravidelně navštěvovat. Avšak nové náklady přinesly další výzvy.

Měsíční poplatky za ubytování, péči a stravu činily 21 000 Kč, ale paní Milada pobírá důchod ve výši 20 500 Kč. Rozdíl zatím pokryje z naspořených peněz, které si původně odkládala. Ale co kdyby úspory neměla? Náklady za ubytování, péči a stravu jsou ovšem jen základ. Ale co další výdaje na léky, drobná potěšení v podobě pedikúry či kadeřníka, anebo dárky pro vnoučata?

Paní Milada, která vždy plánovala využívat úspory na pomoc rodině, nyní musí spoléhat na to, že peníze vystačí alespoň na její potřeby. Paní Milada je ráda, že má své úspory. Ale neustále ji napadá myšlenka, co dělají lidé, kteří je nemají? Kteří nemají ani podporující rodinu, která by v obdobné situaci finančně pomohla.

Řešení budoucnosti

Naděje pro paní Miladu svítá v příspěvku na péči, který by jí mohl pomoci pokrýt náklady. Proces získání této dávky je však časově náročný. Příběh paní Milady ukazuje, jak křehká může být hranice mezi aktivním životem a ztrátou soběstačnosti.

Stačí jeden nečekaný zvrat, aby se člověk ocitl v situaci, kdy musí spoléhat na pomoc druhých. Přesto se paní Milada nevzdává a doufá, že i přes tak velkou změnu, která ji sebrala tolik z předcházejícího života, bude finančně soběstačná a nalezne štěstí v maličkostech nového života.

Stalo se vám něco podobného? Diskutujte v komentářích

Zdroje: Autorský text – Adam Beran, Adéla Trlidová, asenior.cz, rozhovor s paní Miladou