Tradiční zvyky jako zdobení stromečku, čekání na zapálení každé svíčky z adventního věnce nebo přichystání betléma známe všichni. Zvyků napříč naší republikou je ovšem mnohem více. Pojďte si s námi zavzpomínat na dětství a připomenout si, jaké zvyky pomáhají a pomáhaly navodit tu pravou vánoční atmosféru.
Krájení jablek
Krájení jablíček patří mezi zvyky, které přicházejí na řadu po štědrovečerní večeři. Nožem přepůlíme jablko v půli, a pokud se objeví uprostřed hvězda vytvořená z jadřince, sejdeme se za rok všichni ve zdraví. Pokud se ovšem zjeví tvar kříže, hrozí nám nemoc, či dokonce smrt. Napětí před rozkrojením, které vždy musí být kolmo ke stopce, bývá vzrušující, proto se tato tradice těší stále velké oblibě.
Pouštění lodiček
Magickou kombinaci vody a svíček zbožňují hlavně děti, které si lodičky mohou samy připravit. Stačí polovina skořápky, do které nakapeme menší množství vosku, jenž nám slouží jako pojivo mezi skořápkou a krátkou svíčkou. A jaký má pouštění lodiček význam? Majitel lodičky, která vydrží svítit nejdéle bez potopení, má před sebou dlouhý a šťastný život. Ten, jehož lodička bude cestovat doprostřed lavoru (nebo jiné nádoby), bude v příštím roce cestovat. Naopak vlastník lodičky, která se drží u kraje, může dle našich předků počítat s tím, že zůstane v dalším roce doma.
Lití olova
Ne každý má v životě možnost vyzkoušet si lití olova, přitom se jedná o zábavnou činnost, která je úžasnou aktivitou pro celou rodinu. Potřebujeme ocelovou nádobu, ve které roztavíme kousek olova. Do nádoby s vodou potom velice opatrně olovo vlíváme, až začne vznikat obrazec na hladině. Potom následuje další atraktivní část, a to hledání významu daného obrazce, u kterého se fantazii meze nekladou.
Házení střevícem
Máte doma svobodnou dívku a rádi byste věděli, kdy se vdá? Není nic jednoduššího než si nechat předpovědět tradicí, při které dívka hodí střevícem přes hlavu. Pokud špička boty zamíří ke dveřím, můžete začít jásat, protože dle této předpovědi bude svatba. Pata směrem ke dveřím naopak napovídá, že dívka i v dalším roce zůstane slečnou.
Kapří šupiny
Na štědrovečerní stůl patří tradičně kapr. Jeho šupiny mají dle starých zvyků kouzelnou moc, díky které přinesou majiteli dostatek peněz a hojnosti. Nejeden člověk následně nosí šupinu i v peněžence po celý rok pro štěstí. Mnoho z nás již tuto tradici nedodržuje a nahradilo tuto typicky vánoční rybu řízkem nebo jiným druhem ryby. Pro takové případy je možné vložit pod talíř drobné mince, které by měly mít podobnou funkci.
Zpívání koled
Kdo by neznal alespoň jednu koledu… Tyto vánoční písně mají mnoho podob a již od první adventní neděle je můžeme slyšet na mnoha místech kolem nás. Mnoho rodin také koledy během Štědrého dne využívá k navození té pravé atmosféry, a pokud se zapojí celá rodina, jde o velmi příjemný akt spojení všech členů domácnosti.
Betlémské světlo
Jednou z novějších tradic je šíření Betlémského světla. Toto světlo se každoročně zapaluje na místě, kde se narodil Ježíš Kristus, v Betlémské jeskyni. Členové skautu následně rozvážejí plamen do mnoha států Evropy i Ameriky, kde se převážně pomocí bohoslužeb dostává mezi běžné občany.
Půlnoční mše
Tato krásná tradice, která přitahuje davy, je doménou římskokatolické církve. Na bohoslužbu přichází každý rok velké množství posluchačů, a to i z řad nevěřících. Pokud se v římskokatolické církvi slouží slavnostní mše v předvečer svátku Narození Páně, Božího hodu vánočního, označuje se lidově jako půlnoční mše. Proslulost získala i díky známé České mši vánoční Jakuba Jana Ryby, která se stala symbolem českých Vánoc.
Jmelí
Jmelí před Vánoci koupíme na každém rohu a zdobí téměř každou domácnost. Ale víte, proč je jmelí tak oblíbenou součástí Vánoc? Jmelí přináší do domu štěstí, lásku, odvahu, ale také plodnost. Dnes koupíme jmelí všech barev, primárně jako dekoraci. Přírodní jmelí ovšem stále oplývá léčitelskými schopnostmi a je oblíbené u léčitelů i v moderní medicíně.
Půst
Další z typických vánočních tradic je půst, kterým se vzdáváme všech dobrot a pochutin až do štědrovečerní večeře. Pro děti je cílem vidět zlaté prasátko, ale jaký byl opravdový význam? Prase bylo dříve považováno za symbol slunce. Křesťanské Vánoce se slaví v době zimního slunovratu, dny se opět začínají prodlužovat, a slunce se tak ujímá své vlády. V této době by se prasátko mělo blížit ke všem domům a obcházet rodiny, které ho chtějí pohostit. Díky slunci vznikla zajímavá pověst o zlatém prasátku a jeho příteli svatém Šprechovi, který dětem večer provrtal bříška, aby viděl, že celý den opravdu nic nesnědly, a prasátko se jim mohlo zjevit.
Cukroví a vánočka
Asi není rodiny, která by neměla doma alespoň jeden druh vánočního cukroví. Jistě, jedná se o tradiční pochutinu Vánoc, ale věděli jste, že dříve cukroví sloužilo hlavně k ochraně domu a jeho obyvatel, včetně zvířat? Pohané věšeli cukroví po celém domě, do chlévů i na ovocné stromy, aby přineslo v dalším roce dostatek úrody a všeho dobrého.
Podobnou funkci měla vánočka, která bývá tradiční součástí prostřeného stolu na Štědrý den. Vánočka svým vzhledem připomíná Ježíška v povijanu, proto je symbolem nového života i plodnosti a díky křížovému pletení by měla působit prosti zlým silám.
Zdroj: redakce – Antonie Podhrabská
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář