Je váš život plný maličkostí nebo naopak velkých věcí? Jak moc velká může být maličkost? Jaký by byl svět bez „maličkostí“?
Dnes jsem dostala snídani do postele od své dcery, která umí ty nejlepší lívance na světě. Miluji je, a když mám svátek nebo narozeniny, vždycky si je přeji. Říká mi: „Ale mami, to je hrozně obyčejný, co by sis přála jiného?“ A já jí pokaždé zopakuji: „Ty tvoje fantastické lívance!“
Dnes se mi přání splnilo, a já tak měla krásné sladké ráno! Dcera si myslí, že je to maličkost, ale já za tím vidím tu velkou věc. Protože vstávám vždy dříve než ona, musela si dnes přivstat, už to je velká věc! Také si musela večer nachystat všechny věci. Myslet na to. A co víc! Celou dobu přípravy a výroby myslela jen na mě, jak mi tím udělá radost. To je přece ta nejúžasnější věc.
Někdy si říkáme, že bychom chtěli dovolenou, nebo nějaký velký dárek. I nové auto by nám udělalo radost, pokud bychom jej dostali. Ale není právě ta darovaná „maličkost“, jakou jsou lívance od dcery, mnohem více?
Kolik za den potkáte „maličkostí“? Kolik potkáte lidí, kteří tyto „maličkosti“ umějí vytvářet? Prodavačka, co se na vás při placení usměje. Někdo, kdo vám přidrží dveře. Nebo vám vykvete nová květina u domu. Někdo tu posekal trávník. Pár příjemných slov, které vám někdo cizí při náhodném setkání řekne. Jen tak někdo zavolá, aby vám věnoval pár minut svého volného času, protože mu za to stojíte. Vnouče, které se batolí a říká vám babi či dědo. Nebo okamžik, kdy vám vnouče ukáže hračku, protože mu stojíte za to, abyste s ním sdílel/a jeho hru. Pejsek, který se přišel podrbat za ušima. Ptáček, který přilétl na krmítko, když jste mu tam dali zrnka slunečnice. Vůně sluníčka, které vykouklo hned ráno, abyste měli lepší den. To, že ta noha dnes přece jen bolí trošičku méně…. Určitě vás napadnou další takové „maličkosti“.
Je obrovský dar vidět „maličkosti“. Ale také je možné se je naučit vidět, každodenním tréninkem. Večer si sednete a projdete v mysli, třeba se zavřenýma očima, všechno, co jste ten den prožili, a při tom si říkáte: „Nebyla toto ta ‚maličkost‘, co mi měla udělat radost?“ A uvidíte, že po čase je začnete vidět, vnímat je kolem sebe. Život se stane o kousek radostnějším. Ten, kdo umí prožívat radost z „maličkostí“, je šťastný!.
Pokud se vám trénink nedaří, ale opravdu se chcete tuto dovednost naučit, nezoufejte. Zkuste to znovu, tak jako to zkouším já. Každý den alespoň jedna „maličkost“.
Je krásné nejen maličkosti vytvářet, ale také je umět vidět, umět je přijímat.
Zdroj: redakce – Justýna Malásková
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář