Články od Úžasná Bára

Danuško, mrzí mě, že…. Tak začínal slavný seznam nenaplněných očekávání maminky mé kamarádky, s níž jsem kdysi na gymplu trávila víkend na jejich rodinné chatě. Zatímco my jsme kouřily někde na mezi a probíraly zásadní otázky života, maminka při přepadovce kontrolovala ustlané postele, umyté nádobí a záhyby na předložce…

Ten člověk mluví a mluví, ale já vůbec nevím, co říká. Mluví česky, mým rodným jazykem, s použitím mnoha cizích výrazů. Jednotlivým slovům rozumím, ale ty věty nemají žádný význam. Tohle není další noční můra, bohužel. Je to skutečné pracovní jednání. Po čtyřech…

Naše dcera byla opět malá. Na malou chvíli jsem ji na nějaké oslavě u nás doma ztratila z dohledu. Když jsem ji opět našla, byl z ní malý budhista s vyholenou hlavou, v šafránovém rouchu a skelným pohledem. Chtěla jsem ji obejmout, ale zjistila jsem, že jsem si…

Už jsem tu mnohokrát zmínila svou snahu regulovat počet věcí, které vlastním. Nemáme malý byt, ale několik velkých pokojů, které jsou navzdory spoustě věcí, které jsme darovali, vyhodili nebo je manžel potají přesunul do přízemí, pořád zaplněné. Co do počtu u nás vévodí knihy…

Otázka, kterou si už druhý den kladu, zní: Má venkovní teplota vliv na intenzitu, s jakou vnímáte bolest? Může zmrzlá hlava nárazem prasknout na dvě poloviny? Nebo naopak mráz zastaví případné krvácení, protože krev tuhne prakticky okamžitě? Jestli se vám zdají mé myšlenky z cesty,…

Věřte, nevěřte, jsou lidé, kteří tento blog čtou pravidelně, ba co víc, dožadují se pokračování. A tak k dnešnímu usínání nebo zítřejší ranní kávě píšu jeden blog jen pro tebe, ty víš kdo J. Úplně vidím ten obrovský vysoký hrnek plný rozpustné kávy a mléka,…

Kdy jste naposledy našli v poštovní schránce rukou psaný dopis? A kdy jste nějaký dopis sami poslali? Dávno, dávno již tomu, což? Nejvyšší čas to napravit. Proč někomu místo dárků vyrobených v Číně nedarovat kousek sebe sama na papíře. Navíc si přitom vyzkoušíte, jestli ještě…

„Tak vy jste ta Úžasná Bára?“, ptá se mě paní za přepážkou na poště. Přišel mi balík s mým občanským jménem a dodatkem, že jsem Úžasná. Paní si mě prohlížela s brýlemi na nose, jako by si říkala: Tak to jsme tady ještě neměli. A víte co? Podívala jsem…

Je dobré dávat si v životě velké výzvy. Napsat své jméno na plakát a vyvěsit ho ven, i když ještě netušíte, co vlastně lidem nabídnete za show. Já teď čelím blogové výzvě každý den a věřte mi, že ještě pět minut před tím, než začnu psát, nevím o čem….

Jak nám venku ubývá denního světla a slunečního svitu, je pro mne stále těžší ráno vstávat a večer číst. Kromě toho, že si člověk může melatonin doplňovat v tabletkách, což mi připadá jako krajní řešení, můžete si vylepšit život v temnější polovině roku i jinak. Přirozeným denním…

Vypadá to, že se mi opět někam zatoulal jeden den. Aplikace v telefonu je nemilosrdná. Nebo je to všechno jinak? Že by ten den skrýval potenciál a aplikace chránila mé počty? Záleží na volbě slovníku. Pokud zvolím ten nově objevený, transformační, budou se dít věci!…

Sprchujete se, a najednou vás napadne řešení problému, kterému jste nemohli přijít na kloub? Vzbudíte se uprostřed noci ze sna, který rozlouskl hádanku nerozluštitelnou během dne? Pak jste na tom jako já. Nejlepší nápady ze mne padají v okamžicích, kdy je nemohu okamžitě zachytit, a tak často mizí v propadlišti dějin….

Umíte někoho jen tak pochválit? A umíte pochvalu přijmout? Jsou to dvě různé dovednosti, i když se týkají jednoho tématu. Stejně jako je rozdíl mezi uměním obdarovávat a uměním přijmout dar. Zdá se to všechno samozřejmé a snadné. Ale není. Vážně, není. Souvisí to s mírou vašeho sebepřijetí,…

Vlna nostalgického retra přináší do módy opět ženskou siluetu v šatech či sukni, což je oproti bokovkám s vylézajícími spodňáky a mikinou s mikymousem příjemná změna. Když nám dnes maminka promítala fotky ze svého i našeho mládí, byla na každé nedělní vycházce pěkně oblečená. Bylo to velmi inspirující. Nosit…

Od mala patřím k těm podivínům, kteří dokáží číst knihu celou noc a nevnímat svět kolem sebe. Dokážu si ten pocit vlastního světa vznikajícího v mé hlavě řádek po řádku ještě stále vybavit, tu euforii, ten rauš. Jen už jsem hodně dlouho takovou knihu, která by…

V rámci zachování duševního zdraví je někdy lepší zprávy z domova ani ze světa moc nesledovat. Někdy se vám ale mohou otevřít nové obzory a můžete poznat nové způsoby, jak si duševní, v tomto případě spíše duchovní kondici udržet. Tak jsem se dozvěděla, že na trh přichází první…

Pracovala jsem v životě už na řadě míst a pro spoustu různých společností a organizací. A jak to tak vypadá, výčet mých pracovních zkušeností ještě není ukončen. Aktuálně sbírám zkušenosti ve výrobě nízkoteplotních topných systémů. Je ze mě čerpadlářka. Moji zaměstnavatelé byli třeba: JZD Rudý říjen a jeho zpravodajský…

Viděla jsem v knihkupectví namačkané vedle sebe dvě knihy. Zázračný úklid od Marie Kondo a Jeď dál od Austina Kleona. Koupila jsem si tu druhou, mimochodem čtvrtou ze série. A dočetla jsem se, že ta druhá kniha se té první tak trochu vysmívá. To mě pobavilo. Teď se v regále…

Malé děti jsou nadšené, když v odrazu zrcadla uvidí nového kamaráda. Netuší, že jsou to oni sami, kdo jim mává, kdo se po nich opičí. Neskutečně je to baví a otisky prstů zůstávají na skle ještě dlouho poté, co už mají jinou zábavu. Kdy jste…

Tvořivost není rovná přímka s jasným začátkem i koncem, ale spíše smyčka, která nás pokaždé, když něco dokončíme, vrací na start. Kdo nezažil muka hodin nad listem prázdného papíru, kurzorem tepajícím na monitoru, pocity vyhoření, zmaru a prázdnoty, ten nepochopí. Tuto krásnou definici jsem bohužel nenapsala…

Sedím ve vlaku, který mne ojíněnou krajinou unáší směrem ku Praze. Zapomněla jsem si doma brýle, takže jsem přečetla v novinách všechny palcové titulky, podívala jsem se na fotky a z palubního menu vybrala to, co znám i bez čtení. Na dívání se z okna brýle nepotřebuju, a je to naprosto senzační. Počítač…

Bláznivý, šílený, nenormální, děsivý, nekonečný. Tak popisovali rok 2020 lidé, kterým se život loni otočil nečekaným směrem. Už aby skončil, přáli si svorně. Já však budu na uplynulý rok vzpomínat s radostí a vděkem. Byl to rok, který mě vrátil domů ve všech významech tohoto…

Snažím se psát blog časně ráno, když jsem ještě naplněna klidem a mírem. Vidím svět pozitivněji, dokud spí a včerejší křivdy jsou zapomenuty. Protože jak se to kolem začne probouzet, je těžké nevyřídit si ve svém deníčku své účty s každým, kdo mě zrovna vytočí. Dnes jsem…

Celá léta sním o tom, že vydám vlastní knihu. Už jsem se dostala do části jedné, pomohla jsem na svět asi dvanácti publikacím jiných autorů a můj hlas uslyšíte ve sboru na čtyřech cd nosičích. Až teď jsem zjistila, že mou fotku najdete i na titulní straně knihy. Byl…

Psát každý den je těžké. Těžší, než jsem čekala. Najít čas, kdy psát a editovat web. Najít témata, která se nebudou stále dotýkat jen mých blízkých a mého aktuálního emocionálního stavu. Snažit se být Úžasnou Bárou každý den je prostě dřina. Musím se vyrovnávat se spoustou…

I když svůj čas na sociálních sítích postupně omezuji a věnuji se zejména Úžasné Báře, algoritmy Facebooku pro vyhledávání reklamy cílené na uživatele, včetně mě, pracují dnem i nocí. V mém případě je ale chyba v Matrixu, nebo ve mně. Ví ty počítače něco, co já ještě ani netuším? Jak jinak…

Vypadají podobně, znějí podobně, ale jejich význam vnímám naprosto jinak. Slova osamělost a samota mohou působit jako nežádoucí jevy v našich životech. Je tomu skutečně tak? Být sám – sama o samotě, na tom nevidím vůbec nic špatného. Pokud nejste extrémní extrovert, který potřebuje…

Ten novinový titulek mě fakt zaskočil. Začínají dvacátá léta. Na rozdíl od let desátých, která byla v tomto i minulém století spíše nevýrazná, za pár dní začíná dekáda, která dosud označovala bezstarostný životní styl, jazz, dobu krásné módy a lesk večírků a divadel. Jaká budou ta nová…

Myslím, že mám dost čtenářů – svědků na to, že píšu svůj blog denně. Cvičná kontrola countdownu ale opět ukázala, že mi tři dny chybí. Tři dny, které jsem ztratila někde v těch záhadných časoprostorových skulinách. Jako by vám dnes někdo řekl,…

Co se stane s počítačem, když se snažíte otevřít moc programů, stahovat film a online sledovat sportovní přenos? Když dostává příliš mnoho rozporuplných příkazů najednou? Prostě zamrzne. Je třeba ho vypnout, nechat být a pak restartovat. Tak přesně tohle se teď děje se mnou. Už žádné ztracené…

Dnes večer budeme všichni obdarováni. Každý tomu rozumí, vždyť se těšíme na Štědrý večer. Můžeme citovat zpaměti, že „Největší radost udělá takový dárek, který člověk vyrobí sám pro toho druhého…Z lásky.“ Ale nakonec většinu dárků stejně kupujeme. Vybrat ten správný dárek je těžké,…

Největší inspirací spisovatele a každého milovníka příběhů jsou sami lidé kolem nás. Ať už je známe nebo jen vedle nich sedíme v restauraci, v čekárně, ve vlaku. Ať se nás přímo dotýkají nebo se dějí zcela neznámým lidem. Historky ze života jsou tak šílené, že byste je nevymysleli ani…

Kulatý den mého coutdownu tak trochu vyzývá (brzy, jazyk, nazývati, Ruzyně) k rekapitulaci. Co se událo za prvních 65 dní mé Výzvy#365? Je to cesta do pekel marnosti nebo jsem se někam posunula? Jak říká můj tata, RADŠI NEVÍM. Já totiž nejsem sama se sebou nikdy spokojena….

Věřte, nevěřte, ztratila jsem jeden den života. Tedy, obrazně. Stačí vyměnit telefon, a dějí se fakt divné věci. Některé apky skáčou z jednoho telefonu do druhého samy jako žabky. Některé vymazlené a perfektně fungující vychytávky však nenávratně zmizí. Že se při přenosu některé kontakty ztratí, s tím…

Mám za sebou prvních padesát dní své #Výzvy365. Jsem na sebe pyšná za to, že jsem vytrvala a skutečně denně píšu, jak jsem si předsevzala. To je skvělé a klepu si na rameno. Není to úplně lehké, ale proto to má význam. Alespoň pro mne, představitele neukázněnosti,…

Kdybyste věděli, že uspějete, do čeho byste se v životě pustili? Co byste udělali jako první? Žít tak, jako by nic nebylo nemožné, je fascinující návod k naplnění života. Jenže automatický kritik v naší hlavě je silnější než pud sebezáchovy. Neblázni, ztrapníš se. Selžeš. Přijdeš…

Blog, zvláště ten autorský, deníkový, je taková brána do duše. Sdílím tady veřejně řadu svých pocitů, zážitků, nápadů, zkušeností. „Jako bych s tebou mluvil nedávno,“ shrnul pocity mnoha pravidelných čtenářů Tom, který stál u zrodu těchto stránek a který mi vylepšuje statistiku čtenosti z USA….

Tak přišel první mráz. Ty dva nejkrásnější muškáty, které mi včera bylo líto ostříhat a zazimovat, jsou teď pokryty jinovatkou a jejich krása zamrzla v němé výčitce. Mně je taky zima a dalších pár měsíců bude. A koho to zajímá? Jo dřív, to bývávaly jiné…

V některých novinách z posledních dnů jsem viděla článek o Alzheimerově chorobě. Chtěla jsem si ho pak přečíst, ale zapomněla jsem, v kterých novinách to bylo, a už jsem ho nenašla. Vím, zní to jako začátek otřepaného vtipu, ale je to čistá pravda Prolistovala jsem…

Google Analytics přináší zajímavé informace o čtenářích tohoto blogu. Křivka čtenosti prudce stoupá vzhůru, pak se řítí k zemi. A pak zase pomalu šplhá k rekordům stejně jako teplota na teploměru, toho pod mou paží i toho na okně. Ještě zajímavější jsou údaje o zemích světa, odkud si někdo Úžasnou…

Věděla jsem, že ten den přijde. Den blbec. Den, kdy je všechno prdelí ke zdi, jak říkala moje babička. Den, kdy se systematicky hromadily špatné zprávy až do nočního výbuchu, kdy jsem andělovi ve dveřích urazila jedno křídlo. Ze vzteku, z pocitu bezmoci, marnosti. Co se děje?…

Dnes slavím se svým mužem 29 let společného života, což je naprosto neuvěřitelné. Ne proto, že bychom snad spolu vydržet nemohli. Ale proto, že jsme se brali teprve nedávno. Svatební den plný neuvěřitelných situací jsem už dříve popsala v jedné své povídce. Pokud…

Umíte ještě psát rukou? A píšete psacím, nebo tiskacím písmem? Ptám se, protože mě to opravdu zajímá. Velká část lidí už ťuká jen do klávesnice počítače nebo do svého mobilního telefonu. Ano, občas jsme nuceni se ručně podepsat, třeba na úřadě. Ale nic víc. Bez pera…

Původním záměrem mé výzvy #365 bylo psát tak dlouho, dokud mi to psaní zase nepůjde. Jako bych chodila každé ráno běhat a po roce uběhla maraton jako nic. S tím rozdílem, že když běháte, nikdo nemusí vidět, jak to bolí, jak komicky vypadáte…

Když básník Jan Skácel pojmenoval jednu svou sbírku Smuténka, našel slovo, které pro každého z nás znamená něco trochu jiného. Smuténka za nás smutná se občas vynoří i v mém životě. Prostě najednou vám na duši sedí zvláštní tíha, aniž by byl nějaký objektivní důvod k tesknění či…

Tak to vypadá, že hledám první berličky, jak svou výzvu celoročního psaní blogu každý den obejít. Za dva týdny je to už podruhé, kdy spojuji dva dny dohromady. Tak si třeba říkám, že Bůh v neděli nepracoval a že dělat se má jen 6 dnů…

Dříve než se člověk vydá nějakým novým směrem a vytyčí nové cíle, měl by se zastavit a ohlédnout, jaký kus cesty už ušel. Moderním způsobem vyjádření téhož je takzvané portfolio, tedy přehled toho nejlepšího z nás. Nemusí jít nutně o „book“ profi modelek nebo závratný seznam…

Nutno dodat, že Střípky úžasné Báry máme s „mírným“ zpožděním a články začínají v květnu… ale postupně se spolu s vámi přenese až do současnosti ;). Snad trošku toho sluníčka do pošmourného podzimu neuškodí, co vy na to? Dnes jsem…