Brigitte Rauth-Widmannová: Co má kočka na mysli

Brigitte Rauth-Widmannová: Co má kočka na mysli
Foto: Pixabay

Obrazový průvodce kočičích gest a chování

Německá bioložka Brigitte Rauth-Widmannová napsala již několik publikací věnovaných životu psů a koček. U nás vyšla její Snažíme se porozumět kočce: Mimika, zvuky, řeč těla a nyní se můžeme těšit z její nové oblíbené knihy Co má kočka na mysli, která pro velký zájem vychází již podruhé.

Brigitte Rauth-Widmannová: Co má kočka na mysli
Foto: se svolením nakladatelství Euromedia Group

Našim miláčkům v hebkém kožíšku lépe porozumíme, vzdáme-li se snahy posuzovat je stejně jako lidi a budeme-li se spíš snažit pochopit, co skutečně vyjadřují svým chováním, pohyby, gesty či mňoukáním. I když nebudeme zcela rozumět jejich řeči, můžeme alespoň pochopit, proč se v určitých chvílích chovají typickým způsobem a co tím vlastně vyjadřují.

V krásně vypraveném obrazovém průvodci, jímž autorka chtěla především ukázat, že u koček můžeme pozorovat mnohem více než jen jejich instinktivní chování, se o tom díky spoustě fotografií a jejich komentářů přehledně dozvíme ve čtyřech základních kapitolách – Typická kočka, Kočky mezi sebou, Micka a člověk, Kočičí děti.

Poznáme způsoby kočičího lovu i to, proč milují teplo a rády podřimují, a s obdivem budeme sledovat jejich obdivuhodnou mrštnost či starostlivou péči o čistotu. Autorka se zaměřuje na konkrétní řeč těla od pohybů uší, vousků, mimiky obličeje, způsobu chůze včetně držení ocasu, jež představují výmluvné znaky kočičí komunikace. Stejně důležité je i poselství pachů. Jednak těch, které kočky samy zanechávají, aby označily svá teritoria (a to i škrábáním do kůry stromů), či jimi sexuálně vábí kocoury, ale jde rovněž o rostlinné vůně, probouzející slastné pocity. Těmi bývají kozlík lékařský, šanta kočičí nebo vřes.

Věděli jste, že pachové žlázy vylučující feromony, jimiž se kočky vyjadřují, se nalézají na tvářích, vouskách, bradě a pyscích, ale také na tlapkách? A jak se projevuje typicky přátelské kočičí chování? Kromě vztyčeného ocasu, kterým se „zdraví“ vzájemně si nakloněné kočky, to je otírání se čenichy i boky. Takové kamarádky mají rády společný pelíšek a sympatie si projevují společným láskyplným olizováním. Ne vždy jsou si ale všechny kočičí osobnosti sympatické, zvláště jde-li o kocoury bojující o revír, dostatek kořisti a dostupnost samic. Jejich souboje bývají prudké, zraňující a velmi hlučné.

Důležitá kapitola se věnuje soužití koček s člověkem. Na množství fotografií názorně ukazuje, co kočkám vyhovuje nebo vadí, jak porozumět jejich komunikaci od spokojeného předení po ostražitost, nespokojenost až po varování „jdi mi z cesty!“ Zmiňuje, co kočky vyžadují, aby byly v blízkosti člověka spokojené. Zvláštní část knížky je zaměřena na setkání kocoura s kočkou, která se „mrouská“, a výchovu koťat. Vhod přijdou i rady zábavných her a jak naučit kočku správnému chování. Závěr tvoří praktické dodatky a rejstřík.

Výborná knížka, která nezatěžuje přemírou podrobných informací, ale vysvětluje kočičí chování na mnoha příkladech zobrazených na fotografiích, doplněných stručným vysvětlením, zaujme jak samotné milovníky koček, tak i mnohé z těch, kteří by si o nich přáli dozvědět se víc.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), euromedia.cz

Další články z této rubriky

Nothing Found

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*