Pití alkoholu vede ke zvýšeným ztrátám vody močí v důsledku prodloužené suprese antidiuretického hormonu (Sailer et al., 2020), což přetrvává i v počátečních stadiích abstinence. Kromě toho představuje napití se vody osvědčený způsob, jak zvládnout nebo zmírnit bažení po alkoholu. Otázka, čím alkohol nahradit, je proto prakticky důležitá.
Čím alkohol nenahrazovat
– Nevhodné jsou nápoje s vysokým obsahem cukru. Ty působí močopudně. Navíc kolísání hladiny glukózy v krvi po jejich pití může negativně ovlivnit psychický stav. Zhang et al. (2024) zjistili, že vysoký příjem cukru byl v americké populaci spojen s výskytem depresivní symptomatologie.
– Nevhodné jsou nápoje s umělými sladidly, mnohé působí také diureticky. Hosseini et al. (2023) uvádějí, že umělá sladidla narušují mikrobiom v trávicím ústrojí. Umělá sladidla se také dávají do souvislosti s častějším výskytem fibrilací síní (Sun et al. 2024) a mohou mít i další rizika.
– Nevhodné jsou i nápoje s vysokým obsahem kofeinu. Ten působí ve vyšších dávkách močopudně a u disponovaných osob může vyvolávat úzkosti nebo bažení po stimulanciích.
Dobré možnosti
Obvykle doporučujeme nesladké minerálky a především vodu. Tu lze jemně dochutit např. kouskem čerstvého nebo sušeného ovoce. Výhodné je, když má vhodný nápoj pacient vždy po ruce.
Literatura
Hosseini A, Barlow GM, Leite, G. Consuming artificial sweeteners may alter the structure and function of duodenal microbial communities. iScience 2023; 26, 108530.
Sailer CO, Refardt J, Bissig S. et al. Effects of alcohol consumption on copeptin levels and sodium-water homeostasis. American Journal of Physiology-Renal Physiology 2020; 318:3, F702-F709.
Sun Y, Yu B, Yu Y. Sweetened Beverages, Genetic Susceptibility, and Incident Atrial Fibrillation: A Prospective Cohort Study. Circulation: Arrhythmia and Electrophysiology. 2024;17.
Zhang, L., Sun, H., Liu, Z. et al. Association between dietary sugar intake and depression in US adults: a cross-sectional study using data from the National Health and Nutrition Examination Survey 2011–2018. BMC Psychiatry 24, 110 (2024).
Zdroj: MUDr. Karel Nešpor, CSc. (autorské dílo)
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář