Stres nás posiluje, motivuje, ale také poškozuje a zraňuje. Bylo by ideální, kdybychom jej uměli spíš využít ve svůj prospěch. Stres by neměl být strašákem a nepřítelem, měli bychom se naučit jak s ním „pracovat“.
Měli bychom se naučit, že změny patří k životu a nevytvářet si „krizi“ z každé nové, pro nás nečekané situace, byť není zrovna vítaná. Každý problém bychom měli brát jako možnost nové cesty. V tom nám mohou pomoci hodně sociální kontakty. Takový „přítel na telefonu“ někdy vydá za deset psychiatrů. Základem je ale víra v sebe, schopnost věřit si, chtít hledat řešení, ne se utápět v bezradnosti a skepsi. Je důležité najít sebe sama a vidět „sklenici poloplnou, ne polo prázdnou“.
Ať už je nám ..cet nebo ..sát, je důležité mít stále nějaké cíle a pozitivně vnímat budoucnost, pečovat o sebe.
Dříve byla práce víc fyzicky namáhavá, dnes chodíme do fitness center, abychom vyrovnali duševní zátěž fyzickou aktivitou. Když dojde k stresovému zatížení, organismus člověka na to hned reaguje automaticky: připravuje se na útok nebo útěk. Často se objeví dechové potíže, vyrážka, napětí ve svalech nebo pocení, tělo zrcadlí náš stres. Zhoršuje se nám zdraví. Nevíme, co s tím.
V tomto okamžiku by měl nastoupit náš optimismus, humor, které nám mohou pomoci překonat stres. Hodně ve vypjatých a náročných situacích může pomoct naše okolí. Nejen rodina, přátelé, ale třeba praktický lékař, mohou svým přístupem a empatií pomoct k pozitivnímu vnímání celého problému a udělat pro nás víc než všechny léky a terapie.
Nothing Found
Nadměrná zátěž (nejen fyzická, ale dnes hodně psychická) vede často k narušení naší rovnováhy. Proto je potřeba vnímat své tělo, signály, které nám vysílá. Nenechat se stresem zdolat a pracovat na své fyzické i psychické odolnosti. Každý bychom měli mít svou „kompenzační“ pomůcku, třeba procházku lesem, čtení knihy nebo humor. Měli bychom se také naučit, že ne každý stres je nepřítel, že zátěž teď, nás může připravit na větší pozdější zátěž. Vzpomeňme si na známé heslo „Co nás nezabije, to nás posílí“. Člověk má v sobě obrovskou schopnost hodně toho zvládat, dokáže se poučit se z předchozí zkušenosti. Je potřeba postavit se stresoru čelem, nehledat zkratky při řešení problémů. Čím více překážky obcházíme, tím méně jsme odolní a stáváme se náchylnými stresu a nemocem.
Proto je třeba si pamatovat, že dokud budeme umět se zasmát třeba sami sobě, dokud budeme umět si najít čas na chvilky pro sebe, své přátele a cokoliv pozitivního, do té doby budeme sami sobě nejlepšími lékaři, psychoterapeuty a odborníky v oblasti zpracování stresu.
Prostě, mějme se rádi.
¨Zdroj: redakce – Zdena Mášová, Floowee
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář