Hudební skladatel, dirigent, muzikolog, klavírista a hudebník patřící právem do „vídeňského trojhvězdí“ Mozart – Haydn – Beethoven, kterými vyvrcholilo období hudebního klasicismu, máme-li na mysli tzv. vídeňskou školu.
Joseph Haydn se narodil 31. března 1732 v dolnorakouské obci Rohau v rodině kolářského mistra. Ač v jeho rodině nebyli žádní profesionální hudebníci, od malička se s hudbou setkával, protože jeho otec byl velkým milovníkem hudby. A tak i když jeho rodina neměla finanční prostředky, díky příbuzným, kteří mu pomohli, dostalo se chlapci potřebného vzdělání.
Nejdříve se jako šestiletý začal vzdělávat u Johanna Mathiase Francka, který byl ředitelem školy a kůru v Hainburgu. V roce 1740 Haydna přijal varhaník vídeňské katedrály sv. Štěpána (tehdy nejvýznamnějšího chrámu v celé zemi) do sboru. Zde Haydn působil až do svých sedmnácti let. V této době byl pochopitelně neustále v kontaktu s hudbou a setkával se s významnými hudebníky.
Poté se po dobu deseti let živil vyučováním hudby a zabýval se také vlastním studiem hudby. Zajímavé je, že žádné klasické studium kompozice neabsolvoval, skládat se naučil studiem skladeb, které nejvíce obdivoval.
V roce 1759 se stal kapelníkem u hraběte Morziniho, kde působil dva roky. Pak byla kapela kvůli hospodářským problémům rozpuštěna. Avšak na doporučení hraběte Morziniho získal Haydn místo zástupce kapelníka u významného rodu Esterházyů v Eisenstadtu, kde měl za úkol zajišťovat především instrumentální a světskou hudbu. Od roku 1766, kdy se stal kapelníkem, už měl na starosti i hudbu duchovní a samozřejmě již skládal. Zde měl k dispozici orchestr s vynikajícími hudebníky a komponoval pro ně symfonie a kvartety, písně, klavírní skladby, duchovní hudbu i opery. Tady působil dlouhých třicet let. V této době už byl populární i v Paříži, kde dosáhl právě se svými symfoniemi velkého úspěchu. Jeho sláva se šířila po celé Evropě.
V roce 1790 byl knížecí orchestr rozpuštěn, ovšem Haydnovi byla nadále vyplácena penze. Přestěhoval se do Vídně, kde jej vyhledal Johann Peter Salomon, houslista a impresário působící v Londýně, a pozval ho do tohoto významného hudebního centra. V Anglii slavil Joseph Haydn úspěchy právě se svými symfoniemi. Na Oxfordské univerzitě získal čestný titul „doktor hudby“. Když se v roce 1792 vracel z Anglie, v Bad Gogesbergu se setkal s mladým Ludwigem van Beethovenem, kterého povzbuzoval ve studiu hudby a posléze se stal jeho učitelem.
Roku 1794 podnikl znovu cestu do Anglie a opět s velkým úspěchem. Haydn v rámci Solomonových koncertů představil své nové symfonie, klavírní tria i smyčcové kvartety. A dostalo se mu pocty nejvyšší, byl přijat anglickým králem Jiřím III., který jej dokonce přemlouval, aby v Anglii zůstal. To však Haydn odmítl a v roce 1795 se vrátil domů.
Byl povolán zpět ke knížecímu rodu Esterházyů a pro tuto rodinu komponoval mše a oratoria, díky kterým dosáhl v rakousko-uherské monarchii obrovské popularity.
Na sklonku svého života byl známý, uznávaný i oceňovaný. Zemřel ve věku sedmasedmdesáti let 31. května 1809.
Joseph Haydn se velmi zajímal o lidovou tvorbu, kterou uměl ve svých skladbách uplatnit. Ve své tvorbě dokázal být aktuální a moderní a vývoj hudby se odehrával i v jeho díle. Právě ve svých skladbách, jimiž jsou smyčcové kvartety a symfonie, dosáhl klasické struktury. A svými velkými oratorii, v nichž navázal na Händelova oratoria, dokázal spojit barokní tradici s vídeňským klasicismem.
Zdroj: redakce – Olga Skálová, Wikipedie, Youtube
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář