Leží na mě smutek jako deka. Takový ten nečekaný, tíživý pocit, že s každou kapkou deště padá dolů trochu beznaděje a nečasu. Chybí mi sluneční svit, a to je škaredě teprve druhý den. Je třeba vykřesat světlo uvnitř sebe a chránit ho před poryvy nálad i počasí. Protože jinak bych tady do jara psala pořád totéž. U nás doma tomu říkáme „mít prčivou“, tedy otravnou neutěšenou náladičku, kterou rozdáváme plnými hrstmi ostatním. Zajíček Otrčpysk kdysi vstupoval do naší dcery a my jsme se ho společně snažili zahnat a nahradit hodným Zajíčkem Ušáčkem. Teď mám pocit, že Otrčpysk už mi sedí za krkem. Honem, honem, jak jsme to jen dělali, aby utekl? Ušáčku zlatý, kde jsi?
Dělám si z toho trochu legraci. Protože bez humoru není života, aspoň pro mne. Kde chybí humor, tam se můžete usmívat do aleluja, a nepomůže to. Tak jako sami sebe nepolechtáte, tak sami sebe většinou ani nerozesmějete. Pokud na to nemáte diagnózu. Zkoušela jsem už ledacos. Dívala jsem se na zápas NHL a vyhrála Philadelfia, které jsem držela palce. Pak jsem si přečetla dvojrozhovor s Voráčkem (náš hráč) a kapitánem Girouxem. Už léta v kabině žertují, jsou jedno tělo a jedna duše, rozdávají na ledě radost a mají vyděláno do konce života. A jsme zase u toho. Kdo má takové štěstí, že může v životě dělat to, co ho nejvíc baví, bavit tím ostatní, a ještě být za vodou? A kdo má takové štěstí, že to, co ho baví, vůbec v životě najde?
Já mám krásný život a v nejmenším si nestěžuji. Ale kousek skládačky pořád chybí. Proto hledám, zkouším, přemýšlím, proto jsem stále na cestě za štěstím a za vlastní úžasností. Ten důvod, proč bych měla ráno radostně vyskočit z postele a na něco se těšit, pracně hledám každý den. Moc jsem toho zažila, moc jsem toho přečetla, možná až příliš. Třeba je třeba se vrátit za začátek. Můj nejoblíbenější citát je hádankou a já cítím, že až ho jednou pochopím, ten poslední dílek puzzle zapadne a obraz bude celý. Jestli to bude můj konec, nebo začátek, to se neví.
Konec našemu hledání nastane, vrátíme-li na místo, z něhož jsme mnohokráte vyšli, a tuto pravdu poznáme.
Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)
Buďte první kdo přidá komentář