Jak si užít důchodové zdravotní péče (fejeton)

Foto: Unsplash.com

Celý život jsem poctivě pracoval, protože jsem věděl, že v důchodu se mi toto úsilí vrátí, a to třeba i formou nových zážitků, které si budu moci dopřát. Skutečnost ale předčila má očekávání! Jen obyčejná cesta k očnímu lékaři se pro mě proměnila v boj o přežití, nad nímž může slavná Survivor show blednout závistí.

V autobuse vládne právo silnějšího

Protože trpím šedým zákalem, na cestování autem musím zapomenout, na sanitu k lékaři zase nemám nárok, takže mi nezbylo nic jiného než vydat se na cestu linkovým autobusem. Po prosbě o důchodcovskou slevu, kterou mi řidič s pohrdlivým pohledem dal, jsem zjistil, že si nemám kam sednout. Zdvořilá prosba o uvolnění místa vznesená na patnáctiletého mladíka se nesetkala s úspěchem, protože je podle svého tvrzení pro rovnoprávnost ve všech směrech. Když mě následně dvacetiletá dívka odmítla s povzdychnutím, že neví, jestli není těhotná, rozhodl jsem se, že dvacet kilometrů vestoje přece jen vydržím. Řidič, jehož rozjezdy ze zastávek připomínaly odjezd z depa formule jedna, mě alespoň přesvědčil o tom, že obě totální endoprotézy mých kyčelních kloubů realizované v nedávné době byly provedeny kvalitně.

Foto: Unsplash.com

Důchodce má na vše času dost

Do ordinace očního lékaře, kam jsem byl objednán na devátou hodinu ranní jsem se dostavil s dostatečným předstihem, abych mohl sledovat, jak bere přednostně mladší neobjednané pacienty se zdůvodněním, že jako důchodce stejně nikam nepospíchám, takže je přece mohu pustit před sebe. Když jsem v jednu hodinu odpoledne opouštěl ordinaci, kde mi bylo sděleno, že operace šedého zákalu je v mém věku vysoce riziková a měl bych se nad ní hluboce zamyslet, hřál mě alespoň pocit, že jsem ušetřil 300 Kč za oběd, na který jsem se chtěl stavit ve své oblíbené restauraci. Zpáteční autobus ve 13:30 hod. by na mě totiž nepočkal, přičemž z ordinace jsem byl přinucen část cesty na zastávku absolvovat lehkým klusem.

Srdeční selhání je garancí odpočinku

Vyčerpán útrapami celého dne jsem posléze vysoce ocenil, když mě v autobuse pustil zhruba o deset let starší muž sednout se slovy, zda se o mě nepokouší infarkt. Poněkud zbaběle jsem zatajil, že pot na mém čele je důsledkem běžecké aktivity, nikoli zdravotní indispozice. Ta se dostavila teprve v okamžiku, kdy jsem upadl do lehkého spánku a následně po zjištění, že jsem přejel svoje bydliště zhruba o třicet kilometrů, také do mdlob. Rychlá záchranná služba byla na místě do několika minut a po zjištění, že mě potkala slabá srdeční kolika, si mohu na nemocničním lůžku v naší okresní nemocnici konečně dopřát trochu zaslouženého odpočinku.

Foto: Unsplash.com

Stalo se vám něco podobného? Diskutujte v komentářích

Zdroje: Adam Beran, autorský text

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*