Když sněží, mám hned lepší náladu. Krajinu pokryje sněhobílý kabát a všechno je najednou světlejší, čistší a pozitivnější. Hned mám náladu na teplý nápoj. Pokud možno takový, který by voněl – možná voněl vánočně: jako jablko se skořicí nebo raději sladce čokoládově – jako horká čokoláda do pěkného hrnečku…
Mám vánoční náladu a plánuji si pečení cukroví. Miluji tu vůni, když zavoní vanilkové rohlíčky a linecké těsto. Letos to nebudu přehánět a možná přidám nějaký ten druh zdravého cukroví ze sušeného ovoce. Až přijdou vnoučátka na návštěvu, budou mít radost. Je rozhodnuto! Když sněží, udělám těsto na perníčky a zítra jej s vnoučaty budeme společně malovat.
Recept na perníčky najdete v článku Perníčky naší babi, které jsou hned měkké.
Malování perníčků s nejmenšími
Možná si teď klepete na čelo, že s dětmi se malovat perníčky nedají. Ale ano, mám to vyzkoušeno. Když byly ještě moje děti malé, připravila jsem bílou polevu a rozdělila ji do mističek. Do každé jsem přidala kapku potravinářského barviva, a pořádně rozmíchala. Koupila jsem nové štětce (pozor na ty velmi levné, pouští obvykle štětinky) a děti pak na perníčky malovaly jako na omalovánky. Pamatuji si ty nejkrásnější perníčky na světe. Byly skvělé. Letos je nachystám pro vnoučata a pak si je vezmou s sebou i domů. Miluji tyto maličkosti. Cítím vděčnost: že můžu, že mi zdraví dovolí, a že právě teď mohu stát s hrnkem teplé čokolády u okna a dívat se ven. Jsou to moje maličkosti všedního dne.
Stojím u okna a dívám se na padající vločky. Miluji, když zvednu oči a vidím, jak vločky padají přímo nade mnou, osvětlené pouliční lampou, než se úplně rozední…vypadají tak kouzelně.
Zdroj: redakce – Justýna Malásková
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář