Také jste si někdy položili otázku, proč na podzim opadává listí nebo proč místo zelených tu máme najednou listy žluté, červené či hnědé a můžeme se kochat nádhernými scenériemi alejí i listnatých lesů?
Nejprve tedy k tomu padání listů. Přeci jen to funguje jinak než padání vlasů. Hlavním důvodem padání listů je neschopnost stromů zvládnout v průběhu zimy jejich zásobování vodou. Do půdy, která je často zmrzlá, se vsakuje méně srážek, a stromy by tak nedokázaly zajistit listům dostatek vláhy. Vezměte si, jak je velká plocha listů. Velké stromy ztrácejí prostřednictvím listů desítky a v horkých letních dnech až stovky litrů vody.
Současně je v zimě mnohem méně slunce, proto by fotosyntéza (o té si ještě řekneme dále) nefungovala zdaleka tak dobře jako od jara do podzimu. Je tedy čas shodit listí. Stromy to poznají podle vývoje denních teplot, podle intenzity i délky denního světla. V tu chvíli začnou uvolňovat hormon etylen, jehož výrazně vyšší koncentrace způsobí opadání listů.
A nyní tedy k těm krásným barvám podzimních listů. Od jara do podzimu je dostatek slunce, a právě ze slunce získávají stromy energii k tomu, aby za pomoci oxidu uhličitého a vody vyráběly cukry, které jsou pro strom tak důležité. Tento „výrobní proces“ se nazývá fotosyntéza a hlavním důvodem, proč stromy mají listy. Fotosyntéza je klíčová i pro nás: uvolňuje se při ní životodárný kyslík. V období od jara do začátku podzimu jsou listy zelené, protože obsahují vysoké množství zeleného barviva – chlorofylu.
Listy však neobsahují jen chlorofyl, ale i karotenoidy, antokyany nebo melaniny. Pokud jste se právě vyděsili, nebojte. Karotenoidy jsou barviva žlutá a oranžová, antokyany červená a melaniny hnědá. A jak na podzim klesá v listech obsah barviva zeleného, nastává čas těch ostatních. Jejich koncentrace v listech, vnější teploty nebo sluneční svit jsou pak příčinou toho, jakou barvu listy stromu mají.
Zdroj: texty Jana Koláře z Ústavu experimentální botaniky AV ČR
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář