Laurie Lico Albanese (nar. 1959) ve strhujícím nadčasovém románu Hester vychází ze skutečných událostí, k nimž došlo v americkém Salemu v průběhu 17. a 18. století. Inspiroval ji také osud klasického romantického spisovatele Nathaniela Hawthorna, jenž se zde roku 1804 narodil, a hrdinky Hester Prynne z jeho proslulého díla Šarlatové písmeno.
Příběh o osudové lásce, pronásledování, nesvobodě, a také o nalezení nezávislosti a naplnění života podle vlastních představ se odehrává převážně v americkém Salemu, kde se potkali hlavní představitelé – devatenáctiletá švadlena Isobel Gambleová a čtyřiadvacetiletý Nathaniel Hathorne. Oba usilovali o svobodu – on psaním, ona šitím.
Puritánský Salem byl v 18. století nebezpečným místem nejen pro černé otroky, s nimiž se tu donedávna obchodovalo. Ani k bílým imigrantům místní neměli soucit a pohrdali jimi. Život tu nebyl snadný. Dosud palčivé vzpomínky na děsivé čarodějnické procesy z roku 1692, při nichž padly rozsudky smrti pro dvacet dva nevinně odsouzených, vyvolávaly nevraživost mezi potomky obětí, žalobců i vykonavatelů rozsudků, kteří v městě bydleli.
Do Salemu přicestovali v roce 1829 ze skotského Glasgowa mladá Isobel s manželem Edwardem, aby unikli pronásledování věřitelů, jimž Edward, lékárník závislý na opiu, dlužil značné sumy. Sotva po strastiplné cestě dopluli na obchodní lodi do Salemu, Edward pod vidinou zisku odplul s kapitánem lodi Darlingem a svou ženu, jíž tajně vzal všechny peníze, zanechal v novém místě samotnou. Aby si vydělala na živobytí, šila a vyšívala pro zámožné rodiny i pro chudší zákaznice. Její jemné a originální výšivky byly velice žádané.
Mezi prvními lidmi, s nimiž se potkala, ji zaujal mladý Nathaniel. Brzy zjistila, že je spojuje vzájemné porozumění, ale i utajovaná ponurá minulost jejich předků. Nat povzbuzoval Isobel, aby se osamostatnila a sama obchodovala se svými výšivkami, uchvacujícími jedinečnými a jemně zpracovanými motivy díky zděděnému daru synestezie – vnímat hlasy a písmena v barvách. Ona ho zase podněcovala, aby se nevzdával prvotními neúspěchy a snažil se naplňovat své spisovatelské ambice. Nat vyprávěl své příběhy pomocí slov, Isobel pomocí své jehly a oba k tomu měli své důvody.
Vzájemná náklonnost přerostla v milenecký vztah, který zkomplikovalo Isobelino těhotenství i nenadálý příjezd manžela, o němž dostupné zprávy naznačovaly, že se nevrátí. Cizoložství bylo odsuzováno a opovrhované matce s dítětem hrozilo vyloučení ze společnosti. Milenci museli rozhodnout, jaká bude budoucnost…
Jennifer Robson: Šaty pro královnu
Laurie Lico Albanese se v bravurně podaném románu obrací do minulosti, kdy se striktně vyžadovalo plnění jasně vymezené role žen. „Chtít velké věci znamenalo bolest. Ženy, které si toho přály nejméně a nejméně si stěžovaly, vypadaly nejspokojenější.“ To se však netýkalo statečné Isobel, která věřila v uplatnění tvůrčích schopností ženy a sílu lásky. Bývalá černošská otrokyně se jí vyznala: „My ale máme jinou sílu. Myslím sebe a svoje lidi. Spočívá v tom, že známe rozdíl mezi tím, kdo jsme, a tím, za koho nás považují oni.“
Zatímco Isobel pobízí Nata k psaní o tom, co lidskou duši povznáší a dává člověku naději, odpovídá jí: „Ale já o vítězné pravdě psát nechci. Skutečná pravda bývá skrytá – horlivá pobožnost zakrývá krutost, za maskou konformity číhají temné touhy. Poutavé příběhy nejsou o dobrotě. Psaní není jako vyšívání, kde jde především o to, aby byl výsledek líbivý.“ Přesto také vyšívání, jak v příběhu poznáme, i v líbivém výsledku dokáže přinášet pomoc, varování či povzbuzení v překonávání potíží.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), euromedia.cz
Další články z této rubriky
gutentor-overlayBabské rady ze života
gutentor-overlayNaučte se švédskému umění dobrého stárnutí
gutentor-overlayPavel Čech: O andělovi představuje hluboký příběh vyprávěný od srdce (Recenze)
gutentor-overlay
Buďte první kdo přidá komentář