Je to téma staré jako lidstvo samo. Před stovkami let lidé neřešili, co budou jíst, ale zda budou mít vůbec co dát do pusy, od minulého století zkoumáme i to, jak na nás které potraviny působí.
Kromě seriózních vědeckých výzkumů podléháme také aktuálním výživovým trendům a občas ex post zjistíme, že i vědci sem tam šlápnou vedle a (třeba pod vlivem propagandy) nám doporučují jíst něco, o čem za pár let prohlásí, že je to škodlivé. Anebo naopak. Jaké jsou největší výživové mýty historie?
Margaríny jsou kvalitnější než máslo
V devadesátých letech minulého století bylo máslo postaveno pomalu na první místo v žebříčku nejnezdravějších potravin a všem nám bylo doporučováno nahradit jej konzumací snadno roztíratelných margarínů. Dnes už je známé, že máslo žádnou pohromou není, stačí jej konzumovat v rozumné míře. To ale platí i o (kvalitních!) rostlinných tucích. Každá z variant má své pro a proti a nedá se říci, že je jedno lepší než druhé. Na chleba si proto s klidem namažte, co vám víc chutná a vyhovuje.
Nízkotučné potraviny jsou vhodnější než jiné
Ajaj. Kdyby to bylo tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Ale není… Z nízkotučných potravin je uměle odstraněn tuk. Jenže ten je zároveň nositelem chuti. A tak, aby nízkotučné potraviny konzumentům chutnaly, je výrobci musí uměle dochutit. Někdy cukrem, jindy umělými náhražkami. Když se podíváte na složení, nezřídka zjistíte, že potravina s označením nízkotučná je víc kalorická než neodstředěná verze.
Pijte mléko, je zdravé
Pamatujete na školní a školkové projekty, kdy bylo dětem vnucováno mléko (v lepším případě) nebo sladké mléčné nápoje (to byla ta horší varianta)? Údajně proto, aby do sebe dostávaly dostatek vápníku a měly silné kosti. Jenže už se nikde nemluvilo o tom, že je kravské mléko také docela velký alergen. Dnes už naštěstí víme, že vápník do těla dostaneme i z fermentovaných mléčných výrobků, jako jsou jogurty a kefíry, a dokonce v lépe vstřebatelné a pro tělo přijatelnější formě. Pokud máte syrové mléko rádi, klidně ho pijte dál, jestli je to naopak, rozhodně se do jeho konzumace nenuťte.
Základ jídelníčku by měly tvořit obiloviny
S odstupem času je až legrační, jak dlouho se celý svět řídil podle výživové pyramidy, kterou představili švédští odborníci už v roce 1974. Ta nás všechny na pár desítek let přesvědčila, že pilířem naší stravy by mělo být pečivo, brambory, rýže a těstoviny. A tak jsme se všichni vesele cpali výrobky z bílé mouky, tloustli a zadělávali si na cukrovku. Až relativně nedávno byl představen tzv. zdravý talíř, tedy mnohem komplexnější a variabilnější způsob skladby jídelníčku.
Zdroj: redakce – Petra Matějková (autorské dílo), wikipedie
Buďte první kdo přidá komentář