„To je bezva, že jsme tě potkaly, co budeš dělat večer?“ otázala se mě kamarádka, s níž a s její mámou jsme se potkaly ve městě. Předpokládaly, že nemám stejně co na práci, tudíž mě hned pozvaly na rodinnou večeři, kterou pořádají co oslavu tatínkových kulatých narozenin.
„Prima, přijdu ráda,“ souhlasila jsem. V podstatě to byla taková naše „kamarádská rodina“. Rodiče se přátelili od nepaměti, měli v našem městečku babičku, k níž jezdívali, a tím pádem jsem se já kamarádila s jejich dcerou a synem, kteří byli v mém věku. Pak jsem chvíli bydlela já u nich, když jsem po studiích zůstala ve městě, kde zase bydleli oni.
Když jsem se tedy ve městě při té příležitosti zastavila koupit oslavenci luxusní bonboniéru (čokoládu miloval) a lahev značkového vína (tento mok také dokázal ocenit), padla mi ve vedlejším květinářství do oka nádherně uvázaná kytka z frézií, tulipánů a narcisů. Neodolala jsem a koupila ji taky.
Na oslavu jsem dorazila na domluvený čas a hned se jala popřát pánovi domu. Kytici jsem mu tehdy předávala se slovy: „Dočetla jsem se, že květiny se mužům dávat mohou, a to tehdy, pokud jsou staří, nemocní anebo umělci.“
Ve vedlejším květinářství mi padla do oka nádherně uvázaná kytka z frézií, tulipánů a narcisů.
Foto: Freepik.
Chvíli se na mě mračil, ale když jsem ho ujistila, že já jsem se rozhodla považovat ho za umělce, rozesmál se na celé kolo. Po pravdě řečeno nevím, jestli jsem si to u něj nevyžehlila spíš tou čokoládou a lahvinkou dobrého vína. Květiny nadšeně obdivovala spíš jeho paní a dcera, které obě nadšeně vykřikovaly, že frézie jsou jejich nejoblíbenější květiny.
Zatímco dcera šla najít odpovídající vázu, já jsem se pustila do prostírání slavnostní tabule. Při tom jsem se dozvěděla, že paní domu zkoušela nový recept. Kuřecí závitky s nivou a bramborová kaše s brokolicí patří od té doby k mým oblíbeným.
Jakmile jsme zasedli k jídlu, pobavil mě oslavenec, který se mi musel pochlubit, že k narozeninám se mu rodina složila na vytoužený počítač.
„Já se s ním teprve učím,“ oznámil mi důležitě. „Plánuju udělat si různé seznamy. Pro začátek jsem si vytvořil seznam všech věcí, které doma mám, a kde jsou tyto uloženy.“
„To je perfektní!“ pochválila jsem ho a nechápala, proč všichni členové jeho rodiny vyprskli smíchy.
Setřel je přísným pohledem a mně podal vysvětlení: „Pravda, tento systém má malé mouchy, které je potřeba ještě vychytat. Včera se mi stalo, že jsem hledal brýle. Zaradoval jsem se, že hledat nemusím, že mám přece seznam! Sedl jsem tedy k počítači, že si seznam otevřu – jenže počítač po mně chtěl heslo. Nevadí, řekl jsem si, mám ho přece poznačené tady v notýsku. Jenže abych to heslo přečetl, musel jsem nejdřív najít ty brýle…“
Kuřecí závitky s nivou a bramborová kaše s brokolicí
Poslat e-mailem VytisknoutSuroviny
- 15 dkg nivy
- 25 dkg anglické slaniny
- 5 kuřecích prsních řízků
- grilovací koření
- sušená petržel
- 1 kg brambor
- 1 menší brokolice
- trochu másla
- trochu mléka
- sůl
Postup
- Z omytých kuřecích prsou pomocí naříznutí udělám pláty, které mírně naklepu paličkou. Po obou stranách lehce posypu grilovacím kořením, z vnitřní strany ještě sušenou petrželí.
- Do každé porce dám klínek nivy a zabalím. Takto připravené závitky obalím anglickou slaninou a vložím do ohnivzdorné mísy.
- Peču 1,5 hodiny na 150 °C. Hlídám, aby se anglická slanina nespálila – případně snížím teplotu.
- Omytou brokolici rozeberu na malé růžičky, dám do hrnce a zaliju horkou vodou. Krátce povařím a brokolici scedím.
- Z uvařených brambor, másla a mléka si připravím hladkou bramborovou kaši, osolím a nakonec do ní vmíchám brokolici.
Poznámky
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář