Příběh Jany (78 let): Rodině nechtěla být na obtíž, s důchodem 14 000 Kč odešla do domova

Foto: Unsplash.com

Paní Jana (jméno je smyšlené, skutečnou identitu ale redakce zná) žije v současné době v domově pro seniory. Celý svůj život pracovala v malé továrně na okraji města, kde také ukončila svou pracovní kariéru a odešla do důchodu. Její manžel František se živil jako řidič autobusu, jenže před několika lety zemřel. Paní Jana tak zůstala v bytě úplně sama a postupem času se jí začal zhoršovat zdravotní stav.

Problémy se zrakem, všelijaké bolesti kloubů a další zdravotní komplikace ji přiměly přemýšlet o tom, zda by neměla jít do domova pro seniory. Mnoho starších lidí se tomu zprvu brání, ale paní Jana byla přesvědčena, že je to to nejlepší rozhodnutí. A tak i přes ochotu rodiny, která ji nabízela pomoc, již několik let obývá právě domov pro seniory. „Bez Františka mě v bytě nic nedrželo a rodině jsem nechtěla být na obtíž“ dodala Jana při rozhovoru.

Paní Jana je v domově pro seniory velmi spokojená. Má zde hodně kamarádů, a tak se nikdy necítí sama. Zároveň je pro ně vždy připraven naplňující program, díky kterému se nikdy nenudí. Také dodala, že je moc spokojená se sestřičkami a s celým personálem. Jediným problémem jsou finance.

Paní Jana je v domově pro seniory velmi spokojená.
Foto: Unsplash.com

Platby za domov pro seniory Janu stojí měsíčně skoro celý důchod, který činí zhruba 14 000 Kč. Dále musí každý měsíc kupovat nové léky, kterých není málo. Pokouší se tedy šetřit kde se jen dá. Rodina jí nabízí finanční pomoc, ale hrdost Jany je větší jak její nouze o peníze. Říká, že dokud se nedostane do žádných větších finančních obtíží, peníze od nich neakceptuje.

Jana se pokouší žít pozitivně, i když však nežije podle svých představ. S Františkem měli perfektně naplánované jejich stáří. Plánovali cestovat a poznávat nové země, to již však není možné. Přesto se však Jana občas do zahraničí podívá, jelikož ji její rodina jednou za čas vezme s sebou na dovolenou, za což jim je nesmírně vděčná.

Svůj volný čas tráví vyšíváním, sledováním televize, a také ráda luští sudoku. Její domov pro seniory má také velkou moderní zahradu, kde tráví většinu svého volného času. Mají tam malý parčík, kde sedávají s kamarádkami a tráví svůj čas povídáním si. Také ji často navštěvuje její rodina, jelikož bydlí poblíž. Mezi její nejoblíbenější aktivity se řadí vzpomínání na staré časy a přeříkávání svého životního příběhu jak rodině, tak i kamarádkám či hodným pečovatelkám.

Mezi její nejoblíbenější aktivity se řadí přeříkávání svého životního příběhu jak přátelům, tak hodným pečovatelkám.
Foto: Unsplash.com

A co vy, umíte si představit žít v domově pro seniory? Diskutujte v komentářích

Zdroje: Autorský text – Adam Beran, Karolína T., asenior.cz, rozhovor se seniorkou Janou

88 Comments

  1. A jak se tam ta paní dostala, do toho domova důchodců? My máme v rodině důchodce, který tam chce sám a nikde namají místo. A to má důchod 23 tisic.

  2. Mám 67r a som po 2 ťažkých operaci kýcelnych kĺbov a uvažujem o domove dôchodcov a neviem koľko a kde sa platí a viem ze i prisvek za mobilitu a 2 stupeň nemohoucí zobere ústav co mi zostane

  3. Myslím si že domov důchodců není šťastné řešení, je mi 69 let, já osobně bych tam nešla. Radši si svoje zdraví budu hlidat a opatrovat.

    • je to zlodějna. Daleko lepší než jít tam je zůstat v bytě a požádat o příspěvek na bydlení.Jsou sociální služby…i jídlo vám dovezou do bytu. Je mi taky 78 let naučila jsem se ovládat všechno co je třeba.Jenom chtít.

    • Paní Ireno, můžete se opatrovat, jak chcete. Přesto všechno jednou může přijít den, kdy se to mrknutím oka změní a DD nebo LDN pak může být jediným možným řešením a útočištěm. Jinak Vám přeji pevné zdraví a dobrou mysl.🍀

  4. Paní Gálová, to je paní Aneta protivná, že sdělí pravdu? Moje děti tak nežijí. Ale kdyby ano, taky by se mi to nelíbilo, ležet do oběda, jíst v restauracích nezdravé jídlo. Je tedy líná, kdo na to vydělává? Nejspíš syn, ten se nemůže válet do oběda. A pokud mají děti, tak pěkný příklad do života, ty budou pak chtít žít z dávek a ne z práce. Jinak celý článek je úplně výmysl, jednak domovy ve většině jsou plné a o 14000kč důchodce není zájem. Moje mladší kolegyně tam musela dát tatínka, nemohl být sám a ona musí pracovat, má 3 děti na studiích a musela se zavázat, že bude doplácet 5 tisíc Kč, to měl o hodně větší důchod. Každý druhý den tam jezdila 20 km a musela ho umývat, oholit i když si hodně z toho zaplatila navíc. Domov ne soukromý, státní. Ten je na okrese jeden a cena 35 tisíc, péče a prostředí je tam výborné. A paní o které je údajný článek chtěla poznávat cizí země? Z důchodu za 14 000 Kč. Pěkná pohádka, kdyby měli našetřeno, tak nemusí z minima co jí zůstane šetřit.

    • nešla bych do domova pro seniory protože člověk musí narazit na dobrý personál ráda bych zůstala ve svém bytovém domě nemám dobrou zkušenost

      • existují i penziony pro seniory, máte zde vlastní garsoniéru, já například i se zahrádkou a společným balkonem, kam chodím pouze sama a s personálem ve styku nejsem,ale je možnost si objednat službu charity, pokud ji člověk potřebuje. jsem zda nadmíru spokojená.

    • u nás je domov důchodců se vším všudy za necelých 17000. hezké místo. Nový barák. je to státní respektive příspěvková organizace od stř. kraje. nevím kam jste tedy vlezli

  5. Podle mého názoru řekl to hlavní jen Twerris.
    je hezké když děti pomáhají starým rodičům (taky jsem to dělala ráda a s naprostou samozřejmostí) pro svoje rodiče. Ale pokud to děti tak necítí, pak to chci respektovat, i když to je smutné. … ale oni si opravdu nevybraly, že jsem si je chtěla přivést na svět.

  6. Mirka
    Moje máma šla před 22.roky do penzionu, kde byly na pokoji dvě. Měla doma svůj byt, vyřídila si bez mého vědomí přes známé. Ikdyž jsem se o ni starala, nezasloužila jsem si více jak pomluvy. Za rok se stěhovala nazpět do svého bytu, těšila se na posezení na zahradě a byla ráda že se se svojí rodinou starám. Dnes jsem sama manžel zemřel, žiji se synem.

    • Celý článek je smyšlený, bez zrnka pravdy. Tendenčně napsaný, aby rozvířil diskuzí na dané téma, nic víc. Zkuste si požádat o umístění v DD nebo v podobném zařízení a nestačíte se divit. Že se často čeká pár let není tajemství a mnohdy zde platí rovnice: živý za úmrtí. Smutné. Jinak ceny za pobyt dle lokality a vybavení se pohybuje od 20ticíc výš.

  7. no. jak říkáte. za 14000 kč domov dúchodců?ani omylem. to bych už teď stála frontu u dveří. a co se týče dětí? mám skvělý dvě dcery. ale ani omylem bych si neřekla o fin. podporu. maj se samy co ohánět aby v této demokratické době vyžily. Lída

  8. Vychovali jsme tři děti. Odešla jsem do předčasného důchodu, abych mohla dochovat maminku. Pak byla špatně se zdravím tchyně a já s manželem nejsme schopni zvládnout péči. Je dva roky v DS a péče je dostačující. Navštěvujeme každý týden a vidíme snahu pracovníků. Je to řehole, každodenní stres a námaha. Spolubydlící má důchod 12000 a musí jí zůstat 15% na vlastní potřeby. Zbytek se hradí ze sponzorských darů a doplácí zřizovatel, který má pro tyto případy finance. Ve státním zařízení rozhodně nemusí doplácet rodina.

  9. Smyšlený scénář, neexistuje sociální pobytová služba za 14000 Kč. navíc,službám připadá po přijetí klienta i příspěvek na péči, platba zdravotních pojišťoven, dotace státu a příspěvek zřizovatele. Pracuji ve státní příspěvkové organizací 16 let jako ředitel. Máme naše seniory v úctě a celá služba včetně ošetřovatelské péče je skvěla i díky zřizovali.

  10. Domov důchodců je zde líčen jako ráj na zemi. Stáří začínají mladí vnímat jako obtíž. Jak to dělali minulé generace? Ne tolik lidí končilo ve starobinci. Naopak povinnost dětí je se o své staré rodiče postarat, alespoň do doby, kdy ještě jsou vnímající osoby a trochu soběstační. Důchoďáky – jsou dnes většinou jen domovy, kam se staří odkládají na dožití. Není to správné. Jednou i ti mladí budou staří a jak se do lesa volá tak se z lesa ozývá. Tudíž mají vysokou pravděpodobnost, že dopadnou na stáří stejně. Cenu nekomentuji, neb si myslím, to co většina, že si ji autorka vymyslela nebo hodně odlehčila. Mladí by si měli uvědomit, že bez svých rodičů by oni neexistovali a stáří jednou potká každého, kdo se dožije vyššího věku. Domov seniorů – mám tam kamarádku jako ošetřovatelku a vím z první ruky jak to tam vypadá. Není dostatek personálu, takže vše se řeší “ provizorně“. Není čas ani vůle se věnovat těm lidem individuelně , ani těm, kteří to pro svůj špatný zdrav. stav potřebují. Přivezou jídlo, kdo nesní má smůlu , tak mu tělo chátrá. Nikdo neřeší – resp. řeší až důsledek, který je někdy fatální. Zábava pro seniory těžce organizovaná, vše naplánované jako na vojně. A v poslední řadě, senioři, kteří tam odejdou už nemají cestu zpět. To je vůbec to nejhorší. Když si to senior rozmyslí- řekne jim rodina, že se nemají již kam vrátit. Navíc si tam mohou vzít jen pár osobních věcí – vše co měli rádi nechají někde mladým – sbalí si pár vzpomínek do krabičky od bot. Jaké je to pro psychiku toho starého člověka ani nebudu vypisovat. Urychlí to většinou konec jeho života. Toto nikdy . Snad ke mě bude Bůh jednou milostivý a odejdu včas a důstojně z tohoto světa.

    • V hodnĕ vĕcech máte pravdu, ale určitĕ né v tom, že jsou mladí rodičům nĕčím povinováni. Oni si přece nevybrali komu a do jaké rodiny se narodí. A vĕřte, že jsou tací rodiče co si žádnou péči nezaslouží..např. pro svou špatnou výchovu svého dítĕte.

  11. Jednoznaccne ano. Kdyz maminka byla neschopna, a souhlasila s dd litala jsem po domovech a zirala, kolik kultury maji, jidlo vubec nevylo spatne a stary je mezi svymi vrsrevniky. Vsuchni soatne slysi a zapominaji, tak nikomu nevadi pribeh stejny dokola. Az to na me prijde, jedine dd.

  12. Nedalo mi to a napíši také svůj příběh. Mám 92 letého tatínka. Zatím je plně samostatný a ještě vlastní řidičský průkaz a jezdí. Žije sám v domě, maminka již zemřela. Ale již pomalu řešíme co a jak, kdyby nemohl a potřeboval pomoc. Zatím mu stačí vyprat a uklidit, což je bez problémů. Problém by nastal, kdyby potřeboval větší pomoc. Velmi ráda bych si tátu vzala domů, ale to by nepomohlo, jsem celý den v práci a nemohu si dovolit odejít. Jsem sama a v 56 letech odejít z práce je v dnešní době sebevražedná akce. Nemohu si to dovolit jak finančních tak z odborných důvodů. A navíc bydlím v bytovém domě bez výtahu. Mám bratra, který bydlí v třípokojovém bytě se třemi dětmi, tam to tedy také nelze. Takže hledáme dům pro seniory s pečovatelskou službou, kde by byly bytové jednotky, ne jenom pokoj. Máme to trochu ztížené tím, že táta chce v okolí svého bydliště. Jeho důchod mu na to stačit nebude, samozřejmě s bratrem počítáme, že mu to budeme doplácet. Považujeme to za naprosto samozřejmé. A neděláme to proto, že se starali rodiče o nás, ale proto, že je to táta a máme ho moc rádi a chtěli bychom ,aby měl důstojné stáří. Zatím ho má. Moje teta se starala o babičku až téměř do jejího konce a musím říct, že to bylo hrozné. Babička byla ležák a manipulace s ní byla velmi složitá. Měla proleženiny a nakonec skončila v LDN, protože se to bylo neudržitelné. I když je to už 30let musím říct, že se o babičku starali velmi dobře. Každý den tam za ní někdo z rodiny chodil. Nevím, jak se nám to nakonec podaří vyřešit, ale není to vůbec jednoduché.

    • Velmi hezky napsané. Jen mĕ udivuje jedna vĕc, dle projevu jste inteligentní žena. Opravdu má otec v 92 letech řidičské oprávnĕní a vy ho pustíte za volant? Připadá vám to bezpečné jak pro nĕho tak zejména pro okolí? Zuza

  13. Twerris neví nic o životě tak píše blbosti každý normální člověk chce děti.On je asi nemá když píše takové blbosti.

  14. mě by zajímalo kde je ten úžasný Domov důchodců,kde je úžasný personál a důchodci si rozumí a vesele štěbetaji, já jsem dělala v nemocnici i v DD a nikde to tak nebylo.Zamestnancu málo,uhoneni, otrávení i když se snaží být milí, důchodci se dohadují a jo 14 tisíc má paní důchod, ale hned se na ně vyřizují příspěvky na péči, proto paní z důchodu něco málo zůstává.

    • Souhlasím s Vámi. Navíc pečovatelek je málo, pže to nikdo nechce dělat, tak berou každého a podle toho to vypadá. Zajímalo by mě, kde stačí 14 tisíc důchodu na pokrytí výdajů v DD (nějaká procenta musí ze zákona klientovi zůstat, tuším 15 procent). Příspěvek na péči(pokud je klientovi přiznán) pobírá pobytové zařízení(DD) za klienta celé, pže nikdo jiný nepečuje. Článek neodráží skutečnou situaci v DD a je vycucaný z prstu.

    • Tak to mě taky zajímá, kde je takový DD. Mám maminku, ležáka v DD a cena je cca 50tis. za měsíc, maminka má strach něco chtít, protože personál chování bez komentáře, jídlo nic moc, na pokojích horko, celková úroveň
      bídná. Hrůza.

      • Smutné, podobná zkušenost i u nás. Je to velmi drahé odložiště a čekárna na smrt. Lituji, že jsem souhlasila s přáním rodičů je tam odložit.

  15. Moje maminka nechtěla být na krku nám,tak teda šla do domova pro seniory. Teď strašné lituji,je to tam strasne.Dokud ještě chodila ,tak to šlo,teď je ležák a brečím po každé návštěvě. Má krásný důchod ,doplacim měsíčně přes 5000 a je mi ze všeho zle. Z Pohody a.s. je to Alzheimer centrum a je mi do breku při každé návštěvě.

    • Neměla by jste nic doplácet! Doplácí stát do částky, která se v domově důchodců doplácí. Pokud má Vaše maminka důchod , cca 17000, má platit 16000, musí ji zůstat 15% z důchodu a zbytek musí doplatit stát! Tak to je !!!!

      • přiznám, rodiče už nemám, ale stát se nejdříve zajímá, jaký příjem mají děti a ty musí náklady DD dotovat. Můj kamarád má maminku v Hranicích, takže o tom něco vím. Stát doplací jen v případě bezdětných lidí, nebo jiných podobných případů.

  16. jen a jen za sebe + můj názor, mít děti co majó děti a ti majó děti,je dar od Boha,jó ano celý život starání + pomáhání ALE pak ten „návrat“lásky a porozumění a vůbec,je nad všechny statky světa,a zese jen a jen za sebe,Bože nedopusť abych skončila v jakýmkoliv zařízení děkuju,já svojího tatínka,když umřely maminka dochovávala 12 do jeho 98let,podílely se na tom naše děti a jejich dětia dožil se aj jejch dětí,prostě véliká milující rodina to dá,opravdu vážně fakt :)) pěkný den janina 82let

  17. Myslím,že paní Jana se moudře rozhodla,taky bych po dětech nic nechtěla,sami mají co dělat s dětmi.Já mám 12.000 důchod a nestěžuji si,su ráda,že vůbec něco mám v dněšní době.A né,aby mě někdo dotoval,dnes fěl.profese mají i nižší plat,než je důchod a ještě živit děti.Bych se styděla něco chtít po dětech.Jitka.

  18. Nikdy jsem nebyla kolektivní typ, zůstala jsem už sama a ze všech sil se snažím udržet si samostatnost i teď jako seniorka. Protože představa být ve společnosti pouze starých lidí a personálu mě děsí. Jako v ghettu a lepším špitále. Snad mi Pánbůh dopřeje ještě další léta být samostatná a ve svém. Pokud by to už nešlo, pak bych měla jediné přání: zemřít ve spánku.

  19. …za 14 000 se dostat do Domova důchodců…tak to je nemožná věc…..buď jsou to tam fakt lidumilové kteří to platí ze svého …nebo si autor tu sumu ve vymyšleném článku tak nějak střelil od boku….

    • Přesně domov pro seniory za 14 tisíc nemožné on je vůbec problém sehnat volné místo v domově i když chcete platit více.

    • Celé to je smyšlené,a duchoďák je pouze čekání na smrt, to by musel být personál a příspěvky státu na jiné úrovni a jinak placený a to tak dobře že by si té práce tam každý za slušné peníze vážil.Rodina se nedá ničím nahradit a stát místo vyhazování miliard do problému který se nás netýká by se měl o naše občany lépe starat, celý život to tady budovali a pracovali. né jako dnes a místo úcty k životu kamkoliv vlezete je zajímají pouze peníze, vládní platy od 300, tisíc nahoru a za co za mrhání a zlodějny. Už jsme celému světu k smíchu.

  20. Upřímně, nedokážu si představit žít v domově důchodců.
    Je hanba, když si stáří rodiče musí říct dětem o finanční pomoc. Děti sami by měli pomoc nejen nabídnout, ale i dát, bez říkání.
    Vcelku souhlasím s názorem pana Josefa.
    Vidím to okolo sebe, byla jsem sama, měla tři děti, dvě zaměstnání, abych je zvládla uživit a splácet dům.
    Moje nevěsta, vstává skoro v poledne, věčně je unavená, nic ji nebaví, nevaří, stravují se v restauracích a rychlém občerstvení a i když jsme jim hodně pomohli, tak mladí určitě nebudou ti, co vy nás doopatrovali ve stáří.
    Je to hodně smutné.

    • Být tou „nevěstou“ tak se na takovou protivníků tchýni taky vykašlu.Co je vám do toho, kdy vstává nebo kde se stravují?Měla byste si hledět svého a neotravovat jim život.

      • Paní Gálová, to je paní Aneta protivná, že sdělí pravdu? Moje děti tak nežijí. Ale kdyby ano, taky by se mi to nelíbilo, ležet do oběda, jíst v restauracích nezdravé jídlo. Je tedy líná, kdo na to vydělává? Nejspíš syn, ten se nemůže válet do oběda. A pokud mají děti, tak pěkný příklad do života, ty budou pak chtít žít z dávek a ne z práce. Jinak celý článek je úplně výmysl, jednak domovy ve většině jsou plné a o 14000kč důchodce není zájem. Moje mladší kolegyně tam musela dát tatínka, nemohl být sám a ona musí pracovat, má 3 děti na studiích a musela se zavázat, že bude doplácet 5 tisíc ka to měl o hodně větší důchod. Každý druhý den tam jezdila 20 km a musela ho umývat, oholit i když si hodně z toho zaplatila. Domov ne soukromý, státní. Ten je na okrese jeden a cena 35 tisíc, péče a prostředí je tam výborné. A paní o které je údajný článek chtěla poznávat cizí země? Z důchodu za 14 000 Kč. Pěkná pohádka, kdyby měli našetřeno, tak nemusí z minima co jí zůstane šetřit.

      • Paní neznáte a nazýváte ji protivnou tchyní…Ach jo. To, že paní konstatovala, kdy snacha vstává, že nevaří a stravují se v restauracích a rychlém občerstvení, neznamená, že se jim plete do života.
        Vy jste moc příjemná paní. Přeji vám hezký den!

    • starejte se o sebe a ne o nevěstu. Vy musíte být desná tchýně, Vás bych nechtěla. Do toho, co dělá a kdy vstává, a kde jedí, je Vám absolutně kulové. Já bych Vám ukázala, kde je Vaše místo!

      • Naopak, paní Aneta by měla snaše ukázat, kde je její místo a vyhodit je ze svého domu. Ať ukáže, jak se umí postarat o rodinu. S nájmem a inkasem jim asi moc peněz na fastfoody nezůstane.

    • ano souhlasím je to vymyšlené, už to vybavení, postel atd. i ten personál udělají co musí a to někdy ani to. Na lidi kašlou, to jsou kecy. Možná soukromý důchodak za min. 30000 Kc nedělejte z lidí blbce

  21. Nesouhlasím s komentářem pana Josefa, paní Jana v článku píše že jí rodina nabízela pomoc , ale ona sama se rozhodla pro domov seniorů. Moje babička říkávala: jak se chováš k rodičům tak se budou Tvoje děti chovat k Tobě.Asi dost záleží na výchově dětí. Moje děti mají své rodiny, jejich pomoc nepotřebuji, na finanční zabezpečení v důchodu jsem myslela před odchodem do důchodu. V případě nemohoucnosti bych to řešila jako paní Jana.

  22. Celý článek je jeden velký paskvil. Už vidím tisíce lidí v důchodovém věku, jak jsou odvázaní z toho, že budou v domově,kde se často dělí o jeden pokoj,kde je vlastně harmonogram, podle kterého se žije. Celý důchod padne na provoz a nezbyde jim ani na zmrzlinu,natož na léky a jiné potřebné. Už vidím to nadšení žen v parku, kdy si – tedy dle hloupého článku-neustále dokola vypráví své životní postřehy,za týden toho má každá zrovna tak dost.Zrovna tak televize a rádoby program, kdy se chce každý dívat na něco jiného, a „program“je nebaví. Tady se někdo snaží udělat z domovů pro seniory hotel o pěti hvězdičkách, přitom do jedné to má hodně daleko. Najdou se i takové, ale rozhodně ne za 14.000,-.Navíc už vidím ten“ milý“personál, který se stará-tedy má starat-o klienty domova. Článek je totálně hloupý, neobjektivní, a poradila bych dotyčné, aby začala psát o vysokorychlostních vlacích v Česku-také utopie,nebo ještě lépe o zavařování, kde existuje mnoho dobrých postupů, které lze nastudovat.

    • Nevěřím tomuto článku, buď je to něco mimořádného, — ale mám doma 95 matku, 2 roky ležící, dementní, prostě vše co může byt to nejhorší. Dala jsem jí do do údajně báječného alzheimer centra za 42 000 Kč měsíčně, nepřejte si vidět tu péči. Je to na knihu, pití ne na stolku, ale jen když přijde sestra a dá napít, kdo se třesoucí rukou nenají má smůlu, osobní věci se stále ztráceli, žádná aktivizace jenom u těch chodících, odpoledne s dechovkou bylo poslech radia a jiné. Mámu jsem si vzala domů, sice šílím, ale toto nikdy. Nevěřím, že je zde někdo v pohodě. Je to jeden velký kec.

  23. Kdepak se nachází Domov, kde paní vystačí s částkou 14 000, Kč a ještě jí zbyde na kapesné a na úspory ? Moc ráda bych požádala o kontakt. A navíc je mi líto pana Josefa v komentáři, který tak nehezky odsuzuje mladou generaci.

    • Také mne ta cena zarazila. Osobně si myslím, že si to autorka vycucala z prstu, nebo jen prostě obšlohla jiný článek, který vyšel před dvaceti lety.

  24. Já myslím že je jedno jestli si dokážem nebo nedokážem představit žít ve starobinci,jde o to že většině z nás jednou nic jiněho nezbyde,ale sám za sebe říkám,doufám že mě to klepne dřiv než budu starobinec potřebovat.

  25. je mi smutno když toto píšu. Celý život jsme se staraly o děti. Dávaly jim všechnu svojí energii. Teď když jsme staří se nestyďme jim říci, je řada na vás nám pomáhat. My jsme se taky staraly o své staré rodiče a zvládaly jsme i výchovu dětí. Za mě dnešní odrostlé naše děti jsou sporatkové, kteří mají jen nataženou ruku pro naše důchody. Za sebe se nestydím jim říci že mi musí finančně dotovat můj život ve stáří. Jo, a můžete mě odsoudit za tento můj postoj k životu.

    • Člověče buďte soudný, mají starosti sami se sebou v tomhle skvělém kapitalismu, a vy je chcete ještě obtěžovat svou starobou.

      • Zdravím pane Peter. Možná jste dost mladý a nepoznal jte skvělé budování komunismu. Moje teta se starala o staré nemohoucí rodiče, dědeček nějaký důchod coby kovář měl, ale babička měla 8 dětí, hospodářství a vypomáhala v dílně a její důchod byl 101Kčs. Teta za opatrování neměla od státu ani korunu a tak ji podporovali všichni sourozenci. A dnes, v tom mizerném kapitalismu by měla za péči a příspěvek na nemohoucnost asi 30 tisíc!

    • Josefe, píšeš jako zapšklej dědek, a ta paní z článku ať se rozhodne, stačí-li jí peníze, či nic, ne-li, ať odhodí „hrdost“ a řekne si, děti se jí na doplatek rády složí. Jinak platí: Jaký si to uděláš… Zapšklej Josef by se měl radovat, jak dobře děti vychoval, že mu doplácejí x oplácejí, a nenadávat do spratků, tím si karmu nevylepší :)) Nestarají se? Neplačte, sami jste si to zavinili.

    • Co to říkáte, o pomoc detem bych si nikdy nerekla,maji co delat aby zase uzivili sve deti.Jeste jedna vec,chtela bych videt ten dum kde by vam stacilo ctrnact tisic,haha.Takovy v Cesku neexistuje.A ja bych k detem na stari nikdy nesla,maji svuj zivot,urcite ne moc lehky a ja budu radeji mezi svymi priblizne stejne starymi kamarady.

    • Samozřejmě, že jste se o svoje děti starali, když jste si je DOBROVOLNĚ pořídili. Ony se vás neprosili o to, aby jste je tahali na svět. Takže ne, žádná „řada“ na nich není, aby museli dělat něco oni pro vás. Říct, že má někdo vůči vám nějakou povinnost na základě rozhodnutí, které jste udělali jenom vy, zatímco on si nic z toho svobodně nevybral je absolutní drzost.

      • Drzost to není, ne ta výchovu, ale za to, že většina pomáhá celý život, spoluvychovávají vnoučata, mnozí jim za života napíší dům, chatu, dají úspory. Což moc rozumné není, spousta dopadla dost špatně. Za to, co dělají navíc, by pokud jim to zdraví a okolnosti dovolí, rodičům ve stáří pomocí. Důchoďáky jsou hrůza,párkrát jsem tam byla na návštěvě a děsím se toho, že bych tam měla dožít, pokud nebudu moci a byla bych ležící. Sestry a pečovatelky na to nemají čas, jsou vyčerpané a vyhořelé.Není jich dost na to, aby poskytl dobrou péči, některé ale ani nemají zájem. Je to náročná práce a ne každý se tomu dokáže dělat s nasazením a citem.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*