Proč nepijeme dost?

Proč nepijeme dost?
Foto: Pixabay

Když dostatečně pijeme, umožnujeme celému organismu optimálně fungovat. Podporujeme metabolismus, trávení, hubnutí i kvalitu pleti, pozitivně ovlivňujeme také psychiku a mentální schopnosti. Obzvlášť pokud zařadíme do každodenního pitného režimu přírodní minerálky, které dodávají tělu kromě potřebných tekutin, a to v podstatě v biokvalitě, ještě důležité minerální látky.

Většinou víme, kolik, co a kdy pít, ale neděláme to. V průzkumu AquaLife Institutu uvedlo jen 40 % Čechů, že určitě dodržuje pitný režim, a podobná část populace připustila, že občas trpí dehydratací. Proč neposloucháme svoje tělo a jak to můžeme změnit?

„Správný pitný režim přináší spoustu výhod, není na něm nic složitého ani nedostupného, a přesto stále velká část populace zápasí s nedostatečným příjmem tekutin během dne. Potřeba pít je přitom základní biologickou potřebou, nezbytnou pro udržení našeho života a zdraví. Tělo nám ji signalizuje nejen pocitem žízně, ale například i chutí na jídlo, ospalostí, úzkostí, neklidem, suchými rty nebo suchem v ústech. Jsou to však již signály nedostatku tekutin v organizmu, proto bychom jim měli raději předcházet a pít v průběhu celého dne,“ konstatuje spolupracovnice AquaLife Institutu Mgr. Zuzana Červenková Douchová, a optimisticky dodává: „Pitný režim je návyk jako kterýkoli jiný a dá se v jakémkoli věku naučit a zlepšit.“

Pitný režim by se měl skládat z přírodní minerální, pramenité nebo kojenecké vody, slabých čajů a tekutin, které přijmeme z potravy. Denně bychom měli vypít mezi 2 a 3 litry nealkoholických nápojů, což je přibližně 8 až 12 sklenic. To není úplně málo, takže hrnek čaje k snídani, sklenice vody k obědu a odpolední káva rozhodně nestačí. Nejlepší je pít pravidelně, po sklenicích nebo hrnkách, tak se dá pitný režim zvládnout hravě – ráno po probuzení sklenici vody, k snídani hrnek čaje, k hlavním jídlům i svačinám zase sklenici vody a mezitím usrkávat z hrnku čaj, kdykoli si vzpomeneme, nebo z lahve kvalitní přírodní vodu, klidně i více mineralizovanou, když sportujeme. 

Nevědomé a vědomé nepití

Nedostatečná konzumace nealkoholických nápojů může být způsobena několika rozdílnými faktory, jako je zapomínání, nevnímání signálů těla nebo záměrné omezování příjmu tekutin, které však mají jedno společné – podceňování pitného režimu. „Znám spoustu lidí, kteří dlouhodobě ignorovali pitný režim, protože netušili, že jejich zdravotní potíže souvisí právě s nedostatkem tekutin. Na bolest hlavy si vzali analgetikum, únavu a nesoustředěnost zaháněli kofeinem, problémy se suchou kůži řešili hydratačními krémy, oteklé nohy přičítali horku. Až když se dostavily vážnější komplikace v podobě ledvinových onemocnění, začali více pít a jako zázrakem zmizely všechny potíže. Je v lidské povaze neřešit to, co nás nepálí, a mírná dehydratace nás dlouho nebolí natolik, abychom ji řešili,“ dělí se o své zkušenosti psycholožka a nutriční poradkyně Mgr. Douchová.

Pokud nejsme zvyklí přes den pravidelně pít, snadno se stane, že pít zapomeneme a až večer si uvědomíme, v klidu po práci, že jsme za celý den vypili sotva půl litru vody. Pomůže, když u sebe vždy budeme mít lahev s minerálkou nebo velký hrnek s čajem. S tekutinami po ruce nebo ještě lépe na očích je větší šance, že si vzpomeneme, napijeme se v průběhu dne častěji a vypijeme toho více. Můžeme si i zapnout upomínku na mobilu nebo si vytvořit návyk, že se napijeme pokaždé, když se do mobilu podíváme apod. První měsíc si nejspíš budeme muset nové návyky více aktivně připomínat, ale později už budou zautomatizované a nebude potřeba věnovat jim tolik pozornosti.

„Někdy jsme tak ponoření do práce a pohlcení každodenním shonem, že pro nás může být obtížné vnímat signály vlastního těla, které nám dává různými způsoby najevo, že je dehydratované. Možná máme ve zvyku upřednostňovat potřeby druhých na úkor svých, možná jsme byli vychovaní k tomu, abychom nejdříve splnili všechny úkoly a teprve potom naplnili svoje potřeby. V tom případě je na čase začít pěstovat vnímavost a laskavost k sobě a svému tělu. Můžeme začít tím, že si několikrát za den dáme krátkou, třeba i jen minutovou pauzu, kdy se zastavíme, vědomě se několikrát hluboce nadechneme a vydechneme a napijeme se. Přitom budeme vnímat svoje tělo a aktivně si připomeneme, že i naše potřeby jsou důležité, zejména ty určené k našemu přežití, jako je napít a najíst se,“ radí Mgr. Douchová, odborná konzultantka AquaLife Institutu v oblasti psychoterapie.

Neobvyklé není ani záměrné omezování pitného režimu, když se obáváme potřeby jít na toaletu, například při cestě autobusem, důležitých jednáních nebo pochůzkách, v zaměstnání, kde je kladen tlak na výkon aj. Jednou za čas mírnou dehydrataci zvládneme, ale pokud se jedná o náš pravidelný režim, koledujeme si o velké zdravotní potíže. Pak je otázkou, co pro nás má prioritu a jestli neexistuje způsob, jak si na toaletu přece jen odskočit. Někdy to vyžaduje více asertivity, připravenosti a plánování, ale rozhodně bychom neměli omezovat naše základní biologické potřeby.

„Když vypijeme doporučované 2 až 3 litry tekutin, je normálních až 10 močení za den (8 během dne, 2 v noci). Odpovídá tomu kapacita zdravého močového měchýře, která se pohybuje od 150 do maximálně 450 ml. Ve větším měchýři se dá jednorázově udržet až 900 ml moči, ale to už stojíme se zkříženýma nohama. U malého měchýře přichází nucení na močení už při naplnění 100 ml, tedy poměrně často,“ vysvětluje MUDr. Michaela Matoušková z Urocentra Praha a upřesňuje: „Od napití po vymočení vypitého nápoje uplyne poměrně dlouhá doba, záleží na objemu přijatých tekutin, klimatických podmínkách, pocení a mnoha dalších faktorech. Určitě ale nikdo nevymočí vypitý nápoj hned. Lékaři pacientům doporučují vypít zhruba litr tekutin hodinu až dvě před vyšetřením. Takže když si vyprázdníme měchýř před schůzkou, během ní se klidně můžeme napít.“

Esenciální patero pitného režimu

  • Ráno začneme nápojem o objemu asi půl litru. Více tekutin potřebuje tělo doplnit v případě spánku s otevřenými ústy, nízkou vlhkostí spací místnosti nebo horké noci.
  • Pijeme v průběhu celého dne, po sklenicích nebo hrnkách. Jednorázové velké dávky tekutin po dlouhém žíznění tělu nepomáhají ani neprospívají, nedokáže je efektivně využít.
  • Obecně bychom měli přijmout zhruba tolik tekutin, kolik vymočíme. Dobrým pomocníkem je barva moči, která by měla být velmi světlá – tmavá moč poukazuje na nedostatečný pitný režim.
  • Pokud se více potíme (sportujeme, pracujeme v horkém prostředí, máme horečku apod.), ztráta tekutin a potřeba jejich doplnění je vyšší. Navíc ztrácíme s vodou i minerální látky, které musíme tělu doplnit spolu s tekutinami. 
  • Základ našeho pitného režimu by měla tvořit voda, ideálně přírodní, neupravená, bez přidaných chemických látek – balená slabě a středně mineralizovaná, pramenitá nebo kojenecká. Vodu můžeme kombinovat s čaji nebo ředěnými ovocnými a zeleninovými šťávami či 100% džusy.
Móda pití vody

Móda pití vody

Pokud se zajímáte o téma zdravého životního stylu, pravděpodobně jste si všimli, že téměř každý…
Číst dále

„Někomu obyčejná voda nechutná, ale neví, co pít, a tak pije málo, navíc obvykle nevhodné nápoje jako slazené, kofeinové nebo alkoholické. Řešení nabízí přírodní minerálky, mezi kterými si můžeme vybírat ty nejvhodnější s ohledem nejen na naše chutě, ale také na aktuální zdravotní stav a životní styl (k tomu slouží informace na etiketě lahve). Nebo voda ochucená plátky citrónu, pomeranče či okurky, lístky máty, meduňky aj. Za zkoušku stojí také slabé ovocné a zelené čaje, které jsou výborné i vychlazené. Důležité je experimentovat a najít takové nápoje, které nám zachutnají, protože jen ty budeme pít pravidelně a v dostatečném množství,“ doporučuje Mgr. Douchová.

AquaLife Institute (www.aqualifeinstitute.cz) je organizace, která sdružuje přední odborníky a vědce zabývající se hydratací organizmu, výživou a zdravým životním stylem, ale i vodou jako přírodním zdrojem. Sleduje aktuální problémy a potřeby české společnosti v oblasti výživy a zdraví s důrazem na pitný režim. Podporuje také vědu a výzkum týkající se pitného režimu a vlivu příjmu tekutin na zdraví.

Zdroj: Pavlína Perlíková, quent.cz, Mgr. Zuzana Červenková Douchová, MUDr. Michaela Matoušková

Další články z této rubriky

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*