Ačkoliv se průměrný starobní důchod pohybuje okolo 20 tisíc měsíčně, je stále velké procento seniorů, kteří na takovou částku nedosáhnou. Roli hraje kromě jejich povolání také místo bydliště, nižší důchody navíc mívají i ženy.
To je třeba případ osmdesátileté Alžběty (jméno je smyšlené, ale skutečnou identitu redakce zná).
Žije v malé vesnici u polských hranic v Moravskoslezském kraji, kde bydlí společně se svou rodinou v dvougeneračním domě, ve kterém ostatně bydlí celý svůj život a žít někde jinde, to už by si neuměla představit. Narodila se zde, pak se za ní přistěhoval její manžel a po jeho smrti zůstala v domě s dcerou a její rodinou. Alžběta vychovala dvě děti, celý život pracovala jako dělnice a do důchodu šla v 57 letech. Penzi si tedy užívá už 23 let. Paní Alžběta je se svým životem spokojená, za to, v jakém komfortu teď žije ale vděčí především své rodině.
Bez podpory rodiny by musela svůj dům prodat
,,Nedovedu si představit co by se mnou bylo, kdybych zůstala na baráku sama. Když byla dcera mladší, tak tady bydlet nechtěla, město jí lákalo víc a názor změnila až potom, co založila vlastní rodinu. Kdyby se ale chtěla odstěhovat, já sama bych se po smrti manžela určitě nedokázala postarat o celý dům. Nemám úplně malý důchod, stačí mi to. Ale to hlavně proto, že většinu nákladů na dům platí dcera s manželem. Já dostávám důchod 15 500 korun a z toho jim každý měsíc dávám 4 000 na složenky. A to jsou prakticky celé moje náklady na bydlení. Mám kamarádku, která za malou garsonku platí i s energiemi 9 000 korun, to já bych třeba finančně nezvládla. Navíc tady mám celé dolní patro, mám hodně prostoru, soukromí, ale i hezké prostory kde mě může navštívit zbytek rodiny, nebo třeba kamarádka. 4 000 měsíčně podle mě za toto není moc. Náš dům je starý, vyžaduje hodně oprav, které se postupně odehrávají a do toho já třeba nepřispívám nic, to všechno dělá dcera s manželem,“
Alžběta, 80 let
Alžběta nám také sdělila, za co měsíčně utrácí nejvíce. ,,No, nejsem už nejmladší a i když jsem pořád dobře mobilní, mám nějaká zdravotní omezení, kvůli kterým musím brát pravidelně léky a doplňky stravy, za to zaplatím každý měsíc přibližně 3 000 korun. Pravidelně chodím na kontroly k lékaři, který nemá ordinaci v naší dědině, ale až o 3 dál. Tam naštěstí jezdí autobusy. Dcera s manželem dojíždí každý den do práce do Opavy, a tak je nechci moc otravovat s tím aby si brali volno a zavezli mě tam, když můžu jet tím autobusem. Taky když si chci něco sama nakoupit, musím jet do vedlejší vesnice, protože u nás obchod není. Aspoň že je zastávka přímo před tím obchodem. Za měsíc tak zaplatím 500 korun ještě za ty cesty autobusem, no a zbytek výdajů už je na jídlo, to bych řekla že jsou to taky většinou tak 3 000, já už toho moc nesním.“
Úspory většinou padnou za koníčky, díky kterým se cítí užitečná
Zbylé peníze putují na oblečení a další variabilní náklady. Alžběta má své koníčky, především zahrádku, díky kterým se cítí užitečná.
,,Mám zahrádku, na které jsem vlastně od jara do podzimu. To co mám našetřeno většinou padne na údržbu právě té zahrádky. Na druhou stranu potom v létě zase třeba něco ušetříme za jídlo, jelikož máme svoji čerstvou zeleninu. To i dcera s rodinou mají velice rádi, no a mě to hlavně baví, člověk je pořád na vzduchu venku. Taky se doma starám o pár slepiček, a tak máme během celého roku svoje vajíčka. Tak či tak, ty slepice i zahrada něco stojí, měsíčně bych to vyčíslila asi na 700 korun, kdyby se to zprůměrovalo všechno. No a když zbyde ještě něco, vždycky ráda udělám něčím radost vnoučatům, které mám 4.“
Alžběta má v celku poklidný důchod, jak je ale patrné, bylo by to mnohem těžší, kdyby bydlela sama. Rodina jí v tomto velice pomáhá a je jim za to vděčná.
Článek vznikl jako série příběhů seniorů z okolí redakce, o které se chceme podělit.
Zdroje: Autorský text – Adam Beran, rozhovor s paní seniorkou
Jéžiš to jsou kecy. Kdyby paní neměla děti a musela se dům starat sama, tak by ho buď prodala a nebo pronajala. A když tam bydlí dcera, ta je snad normální, že dcera s rodinou financuje veškerý provoz i opravy, když jí vlastně spadnul dům do klína. A paní má vlastně krásný život. A její kamarádka v garsonce s náklady na bydlení 9 tis? Důchodkyně s důchodem 15 000 taky vyžije s takovými náklady. Prostě i když lidi za aktivního života vydělávají pakatel, myslí si, že žít by si měli jako baroni až do smrti. Naštěstí nejsme zatím v komunismu vážení (kde budou mít všichni stejně velkou záchovnou dávku) – teda i když to chvílemi tak vypadá a míříme tam mílovými kroky. Důchodový systém je tady naopak nekřesťansky nespravedlivý k těm, kteří odvedli do systému během aktivního života nejvíc. Důchodový systém se bohužel blíží komunistické předloze
Bimbi Bimbi,tvoje kecy odpovídají jménu
taky si žiju královsky,byly doby kdy jsem chcípal hlady a zimou,důchod se zvýšil,má potřeby snížily ,zaplatím inkaso,mobil s nrernetem,charitu,jídlo a drogérii a zbyde mi 50kč
horší fotku jste už pro 80ti.letou seniorku nesehnali?
pobírám důchod 15200 Kč a pokud by jsme nehospodařili s manželem (hlavně je to o energiích) jsme v domku, tak bych živořila.
Krásný podvečer !!!
Přesné kdyby neměla rodinu tak jí to nestačí !!!
Je plno lidí co rodinu nemají a mají sotva na podnájem a sipo energie plyn poplatky za televizi i poplatky pošty !!!
A já jsem sama a na další věci nemám a to přes 4 roky chodím s choditkem s nemocí roztroušena skleroza ochabování svalstva !!!
Takže invalidní důchod vystačí sotva na podnájem sipo energie plyn poplatky za televizi a poplatky za poštu a kde je zbytek který člověk potřebuje jako potraviny , hygiena léky plyny které potřebují jako nemocná !!!
S pozdravem paní Havlíčková Monika s choditkem a s Lovosic
Zkuste si zažádat o příspěvek na bydlení, pokud Vám to nevychází, měla byste třeba nárok. Když mohou mladí, proč ne senioři
Když daruji dům dětem a ty mají kde bydlet, je jejich morální povinnost se o rodiče postarat. Jinak dům prodat a jít do pečovatelského. Paní že má i po manželovi má malý proto, ze neodvedla mnoho ikdyž pracovala. To co píše léky 3 tisíce a je vitální je mnoho, pojišťovna vrací tak to tak nebude, oblečení už většinou není třeba, co by s penězi dělala.
„Ačkoliv se průměrný starobní důchod pohybuje okolo 20 tisíc měsíčně, je stále velké procento seniorů, kteří na takovou částku nedosáhnou.“
Tak to je ovšem geniální myslitelský počin autora článku, že statistické hodnoty jsou nejen nad průměrem, ale i pod průměrem 😀
Ne každý má rodinu; ne každý mohl mít děti – opět zavádějící téma – ať podporuje kdokoliv; je to strádání a pokora .
Tečka.
Ja jsem o dva roky starsi:vyucila jsem se a zacala pracovat ,pracovala jsem 45let ,dalsich pet let v duchodu mam 21205kc – kde je tedy chyba?
Také jsem pracovala hodně, v kanceláři, kde bylo tabulkové místo – práce mě hodně bavila, nechtěla jsem měnit, k tomu jsem měla další dvě práce, chybělo mi 5 let, kdy jsem vážně byla nemocná, ale roky jsem měla – 42…přesto mám pouze 18000. Ale mám manžela, tak to bohatě stačí
Jsem v dxchodu už 13 let
Šťastná to žena. Že jí rodina pomáhá. Bohužel znám spoustu případů, kde babičky s malým důchodem ještě podporují svoje děti. A vnoučata.
„Seniorka Alžběta (80) v důchodu nestrádá“ ? Vždyť nebýt rodiny by zemřela díky hladu a nemoci.
Netrepejte, dům by prodala a je milionářka v pečovatelském.
Já pobírám důchod 10824 Kč.Je mi 70 let a stále pracuji.Vyučila jsem se a potom jsem začala pracovat.
No,znám ženu,která celý život dělala švadlenu a důchod má 17000 a také má 70,tak tedy u vás je něco špatně.