Kdybych měla shrnout jednou větou svůj dojem z knihy Terapie sdílením, zněla by asi takto: Díkybohu, že už nejsem mladá. Teda tak mladá, aby se mi na telefonu mohla objevit jakákoliv zpráva z rozchodových sms, zachycených v této knize.
Ester Geislerová a Josefína Bakošová je vydaly knižně po nečekaném úspěchu projektu #rozchodovevety a Manifesto, tedy výběru z nejslavnějších rozchodových vět vytištěných na tričku a nošených na těle jako součást #terapiesdilenim.
Kniha je velkorysá k prostoru, který jednotlivým zprávám věnuje. Na krásném papíře, v jednoduchém členění, má každá sms nebo jejich sled v konverzaci mezi Ní a Ním svou vlastní stranu. To, co se při náhodném prolistování může jevit jako prostorová rozmařilost, začne dávat smysl hned po první zprávě, která vás dostane. Nejen, že někdy potřebují vlastní stranu pouhá tři slova, ale já sama jsem potřebovala vlastní prostor a čas, abych je vstřebala.
· MILUJU TĚ, ALE ONA BYLA JEDNODUŠŠÍ VARIANTA.
· TO TY JSI DO NAŠEHO VZTAHU PŘIVEDLA NĚKOHO ČTVRTÉHO.
· PROMIN ZE JSEM TI ŘEKL ZE TI VYMACHAM MOP V OBLICEJI, NEBYLO TO VHODNE.
MILUJI TE
Autorky výběru nemají naštěstí spadeno jen na muže, ale dávají prostor i jim, aby ukázali podklady ze svých mobilních konverzací.
· ME STRAŠNĚ KLUCI BRZO PŘEJDOU… J
· S TVEJMA DĚTMA JSEM ŠŤASTNÁ JINDE.
Asi nejsilněji na mne zapůsobily vzájemné konverzace.
· PROMIŇ.
· NE.
· MUSÍME SE ROZEJÍT, JÁ UŽ TOHLE NEVYDRŽÍM.
· NE.
· ČAU ZÍTRA.
Není mým cílem vypisovat zde všechny špeky z kategorie #bizar #racio nebo #alkohol. To musíte sami. Budete se k některým stránkám ještě často vracet, pro pobavení, pro šok, pro zapamatování. Přesto to není kniha anekdot. Bohužel. Je to svědectví o světě dnešních „mileniálů“, kteří jsou od dětství předmětem veřejného zkoumání. Jak říkám, nemají to lehké. Ale jak vidno, i tato kniha je cestou, jak se s některými aspekty vztahového života vyrovnat a nezbláznit se.
Kniha je koncentrátem těch nejneuvěřitelnějších mileneckých konverzací, zachycených v autentických printscreenech z mobilů mladých lidí, kteří se do výzvy #terapiesdilenim zapojili na sociálních sítích. Ovšem slovo mileneckých asi není úplně správné, protože vyvolává pocit milování a lásky. Já jsem v tom všem voyerském brouzdání po cizích mobilech našla jenom velký smutek a prázdnotu. A sex bez toho milování.
Vůbec těm dnešním mladým nezávidím. I v našich láskách bylo sobectví, nepochopení, hněv a bolest, ale slova vyslovená z očí do očí dávno zjemnil či odnesl milosrdný čas. Dopisy zvlněné slzami jste mohli spálit. Na rozdíl od slov elektronických, která po odeslání nesprovodíte ze světa už nikdy.
Autorky projektu #rozchodovevety prý přes to všechno, co přečetly a sdílely, ještě stále věří na lásku. A to je pro mne to nejdůležitější poselství celé knihy.
- MÁMA TAKY ŘÍKALA, ŽE TO TAK BUDE LEPŠÍ.
Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)
Buďte první kdo přidá komentář