Teta Věra (67) se potýká s finančními problémy: Příběh seniorky na vesnici

V roce 2024 se mnoho českých důchodců potýká s finančními problémy, zvlášť ti, kteří mají důchod nižší, než je průměr v České republice. Tento příběh se týká tety Věry (jméno je smyšlené, pravé jméno redakce zná a ostatní skutečnosti jsou dle reality) , která žije v malé vesnici v severních Čechách a je důkazem toho, že je docela dost náročné žít důstojný život s nízkým důchodem. Bez podpory rodiny a soběstačného života na venkově by to zvládala jen těžko.

Předčasný invalidní důchod

Věra (67 let) celý život pracovala jako kuchařka v nedaleké nemocnici a práce ji bavila a naplňovala. Bohužel, když jí bylo kolem 56 let, začala mít vážné zdravotní problémy, které vyžadovaly několik náročných operací, po kterých musela teta odejít z práce do předčasného invalidního důchodu. Její manžel a dva synové se o ni v této nelehké době starali a poskytovali ji potřebnou péči a podporu. Před dvěma lety však teta přišla o svého manžela, což pro ni znamenalo obrovskou citovou ztrátu. Podepsalo se to samozřejmě i na finanční stránce rodiny. Chvíli pobírala vdovský důchod, který byl pro ni alespoň dočasnou finanční podporou. Kvůli svému současnému a nízkému důchodu je částečně odkázána na své syny, kteří ji pomáhají jak finančně, tak materiálně. Starší z nich se k ní minulý rok, i s celou svou rodinou, nastěhoval, aby mamince dělal společnost. Věra tak díky tomu přijde na jiné myšlenky a vzájemně si v domácnostech vypomáhají.

Život na vesnici a soběstačnost

Život na vesnici má své výhody i nevýhody. Věra bydlí v rodinném domku s velkou zahradou, na které pěstuje ovoce, zeleninu a chová slepice a králíky, což jí poskytuje čerstvá vejce a maso. Tento soběstačný způsob života ji alespoň trochu pomáhá ušetřit peníze za jídlo. Ve vesnici je navíc malý obchod, který si stále udržuje příznivé ceny, což jí také pomáhá držet náklady na přijatelné úrovni.

Šetřit se musí kde se dá

Teta nikam necestuje, nechodí do kina, divadla nebo někam za zábavou a peníze tak dokáže ušetřit. Jedním z největších nákladů jsou pro Věru léky, které potřebuje pravidelně užívat, a návštěvy lékařů. Spokojená je se svou rodinou v domku na vesnici a díky své zahrádce je hodně soběstačná, do obchodu chodí pěšky nebo jezdí na kole, díky čemuž se jí také daří ušetřit za pohonné hmoty.

Teta věří, že s pomocí své rodiny, a díky svému skromnému a soběstačnému životnímu stylu na vesnici, zvládne i další roky. Její příběh nám však také ukazuje, jak moc je důležitá rodinná podpora, a to nejen po finanční stránce, ale hlavně po té citové a psychické.

Věra má však štěstí, že je na tento život zvyklá a je s ním spokojená. Co ale senioři, kteří žijí ve větších městech, platí nájem, rádi si užívají společnost druhých, ale mají stejný příběh jako teta? Vyžijí s důchodem i oni?

[socialpoll id=“2943149″]

Jaký na téma máte názor? Podělte se v komentářích níže.

Zdroje: Adam Beran, Veronika Dynetorová, asenior.cz – rozhovor s tetou seniorkou