Když v roce 1978 vznikl film The Rutles: All You Need Is Cash, jedna z nejlepších a dost možná nepřekonatelná parodie na kariéru Beatles, hudebník Rikki Fataar, hrající Stiga O’Haru, jehož předobrazem byl právě George Harold Harrison, v celém filmu nepromluvil jediné slovo. Neil Innes a Eric Idle coby tvůrci tak vystihli asi nejlíp poměrně složitou postavu kytaristy Beatles.
Benjamínek
V ohlédnutí za rodákem z liverpoolské čtvrti Speke čtenářům nechceme opakovat notoricky známé okolnosti, spíš se ho pokusíme představit z trochu jiného pohledu a možná odhalit i některé maličkosti nejen z hudební profese, ale i ze soukromého života. Harrison byl z ostatních budoucích Beatles jediný, kdo prožil dětství v úplné rodině a po boku několika sourozenců. Nepřišel v útlém věku o matku, ani se jeho rodiče nerozvedli. Byl nejmladším ze čtyř dětí řidiče autobusu a jeho nejbližší jej popisovali od dětství jako nesmírně ctižádostivého až umíněného. Například když dostal první kytaru (a poctivě ji rodičům splácel), cvičil až do úmoru a neodradily ho ani zkrvavené konečky prstů. Navíc měl jistý vztah k elektrotechnice, což se mu později rovněž hodilo.
Protože chodil do stejné školy jako Paul McCartney, pronikal do tajů kytarové hry i s jeho přispěním. Neodradila je ani taková překážka, že Paul jako levák držel kytaru obráceně – při kontrole správného kladení prstů při akordech posloužilo kapesní zrcátko. Když se Paul stal stabilním členem skupiny Quarrymen jistého Johna Lennona, pokoušel se svého kamaráda do jejího středu dohodit. John si Harrisona vyslechl při jízdě patrovým autobusem (ovšemže nahoře), ale s přijetím váhal, protože chlapecky vyhlížející George by mohl hatit drsné image skupiny. Neúnavný Harrison však počáteční odmítání nevzdal, byl vlastně takovým náhradníkem „po ruce“ a jakmile někdo nemohl hrát, ihned ho plně zastoupil. Navíc byl schopen zprovoznit občas stávkující aparaturu, což byly body v jeho prospěch. Takže vlastně neexistuje datum, kdy bylo o jeho přijetí rozhodnuto, zařadil se do skupiny postupně a záhy byl už plnohodnotným členem.
Marnivec s českou stopou
První velká akce – dlouhodobé turné nebo spíš klubové hraní v německém Hamburku v roce 1960 – ale nedopadlo pro George slavně. Nechme nyní stranou choulostivé až pikantní historky – několikahodinové hraní skupinu hudebně posunulo výš, bohužel když i Beatles chtěli lepší podmínky, stal se George obětí konkurenčních machinací. Když se skupina přesunula z nevábných klubů Kaiserkeller a Indra do mnohem lepšího Top Ten Clubu, záhy se dostavila policie a šla najisto: George ještě nebyl plnoletý a tudíž neměl po 22. hodině v klubu co dělat. K tomu se ještě přidaly nějaké nedostatky s pracovním povolením, takže Harrison putoval z NSR zpět na ostrovy – s dodatkem „Mit haste“, tedy bez odkladu. Jeho neslavný odjezd provázel i zbytek skupiny, ale ještě před Vánocemi se opět sešli a jejich velká příležitost mohla dojít světového věhlasu.
Po příchodu Briana Epsteina se chování i vzhled ,Brouků‘ změnilo, manažer jim nechal ušít jednotné obleky, ale u George, ať už coby jistá forma revolty, nebo jednoduchá snaha vymanit se z uniformity, vždy byla nějaká odlišnost, ač na první pohled byl jejich „stejnokroj“ shodný. Proto také diváci jako jednu z prvních věcí zjišťovali, co má George jiného. Ostatně i v jejich prvním filmu je evidentní, že v některých záběrech má Harrison o poznání světlejší oblek.
Jeho vášní byly kytary a vždy se jim velice pečlivě věnoval. Když Beatles dobyli první místo v žebříčku a Paul s Johnem chtěli vědět, kdy budou milionáři, nebo žádali po Epsteinovi zálohu, George ihned instruoval manažera, ať koupí nové kytary. Ostatně jedna z těch, na nichž hrál v hamburském období, pocházela z tehdejšího Československa – jednalo se o výrobek Dřevokovu Blatná.
Neměl dost prostoru
Vedle hitmakerů Johna Lennona a Paula McCartneyho se George prosazoval jen velmi těžko. Snad i proto si byl více blízký s Ringem a když bubeník v roce 1962 nahradil původního Pete Besta a tím ustavil nejslavnější sestavu, Harrison mu nabídl, aby bydlel u něj a trochu si přivykl na nový život. Když také Ringo Starr před turné po Beneluxu a na pátém kontinentu musel do nemocnice na operaci mandlí, Harrison dlouho odmítal odjet s náhradním bubeníkem. Zpočátku nechtěli ani Paul s Johnem, ale manažer Epstein je dokázal přesvědčit. George se vzpouzel a nakonec pravil, že nepojede taky a klidně místo něj mohou též někoho „nastrčit“. Po dlouhém argumentování nakonec souhlasil, alespoň však navštěvoval Ringa v nemocnici, dokud Beatles neodjeli za prací.
Protože na desky dvojice Lennon-McCartney pustila jednu, výjimečně i dvě Harrisonovy skladby, měl George samozřejmě více času věnovat se jiným zálibám či zájmům. Učarovala mu Indie, seznámil se s věhlasným hudebníkem Ravi Shankarem, začal se věnovat tamnímu náboženství a studiu Tibetské knihy mrtvých. Podporu našel ve své choti, s níž se seznámil při natáčení prvního filmu Beatles, nazvaném A Hard Day’s Night – po půldruhaletém skrývání se nakonec v lednu 1966 s modelkou Patti Boyd vzali. A právě Patti nasměrovala George a potažmo Beatles na Maharishiho Maheshe Yogiho, díky němuž a za vydatného přispění George odjeli Beatles v roce 1968 na transcendentální kurs do indického Rishikeshe.
To už skupina nehrála veřejně – a i tady byl značný vliv Harrisona, jenž po posledním americkém turné v roce 1966 prohlásil, že pokud budou Beatles nadále koncertovat, ve skupině končí. Nebyl sám, komu se zdála vystoupení ,Fab Four‘ stále horší, nehledě na skutečnost, že jejich tvůrčí invence dosáhla bodu, kdy skladby běžným způsobem na pódiu hrát nešly. George navíc ve svém indickém okouzlení začal studovat hru na sitár a orientální zvuky se linuly i z jeho skladeb pro Beatles. Protože veřejnost ještě ne dostatečně akceptovala tento styl, bylo stále více jasné, že George bude hledat vlastní uplatnění.
Materiální svět
Jestliže John své sólové LP pojal spíš jako protest či provokaci a Paul vytvořil uhlazený filmový soundtrack, George zůstal věrný Indii a zkomponoval hudbu pro film Wonderwall. Další LP Electronic Sounds spíš představovalo hrátky s novinkou v podobě syntezátoru Moog. Napětí v Beatles nakonec přerostlo v ostré výměny názorů při práci na projektu Get Back, kdy po hádce s Paulem kytarista skupinu opustil. Dočasný smír a Harrisonův návrat podpořený některými podmínkami už jenom prodloužil blížící se odchod.
George však nemusel mít obavy. Nashromážděný materiál mu umožnil, aby vytvořil své mistrovské dílo – trojalbum All Things Must Pass. „Bylo vidět, jak citlivě a odpovědně k němu přistupuje. Začal například tím, že svůj hlas šestnáctkrát duboval, což ne každý dokáže. Tomu jsem skutečně skládal hold,“ popsal přípravy bývalý producent Beatles George Martin. Vzápětí Harrison ještě prokázal svou světlou stránku, když zorganizoval dobročinný Concert for Bangla Desh. Nechme stranou, že podstatnou část výdělku schlamstl daňový úřad a zbavil George na dlouhou dobu iluzí – jednalo se o snad vůbec první celosvětový podnik tohoto druhu.
Záhy se však ukázalo, že nápady George nesype z rukávu a nemá jich nekonečnou zásobu. Další desky měly podstatně sestupnou tendenci, do toho se mu nepovedlo ani dychtivě očekávané turné, kdy diváky zklamal malým počtem zvučných jmen, v soukromém životě se začal rozpadat jeho vztah s Patti, kterou svým chováním doslova vehnal do náruče dalšího esa britské rockové scény, kytaristy Erica Claptona. Jeho megahit My Sweet Lord byl označen za plagiát skladby He’s So Fine, i když George původní melodii oblékl do nádherného aranžmá – výsledkem byla pokuta ve výši 600 000 liber. Ani jím propagované hnutí Hare Krishna si nevedlo dle jeho představ – když už se po několika propadech na vlastní gramofonové značce dopracoval k desce 33 & 1/3 a zdálo se, že opět nabere dech, dostal žloutenku a musel zrušit celé propagační turné.
Smířený se vším a všemi
Zpočátku měl George značné výhrady vůči Paulovi, třebaže byli kdysi dobrými přáteli. Když si v roce 1971 John a Paul na dálku „vyřizovali účty“, postavil se George na Lennonovu stranu. Postupně se stále více uzavíral ve svém honosném sídle Friar Park, kde se věnoval úpravě obrovské zahradní plochy. Nemohl také zapomenout na poslední šňůru v USA s Beatles, kdy po z kontextu vytrženém výroku Lennona hrozili radikální stoupenci církve a nechvalně proslulý Ku-Klux-Klan fyzickou likvidací všech Beatles. Proto si na plot kolem svého pozemku umístil cedule s klasickým varováním „Soukromá oblast. Vstup zakázán“ a doplnil je speciálním vzkazem pro Američany: „Necpěte mi sem svoje zadky!“ Na sklonku roku 1978 dokonce havaroval a na čas musel vzít zavděk pojízdným křeslem.
Jak se nedařilo Harrisonovi hudebně – příliš se nepovedl ani singl All Those Years Ago, složený na počest zastřeleného Johna Lennona -, dokázal zaujmout v jiných oblastech. Vyprodukoval památeční publikaci I Me Mine, ručně vázanou v kůži v bibliofilském nákladu 1000 kusů (mimochodem stála tolik, že by za ni byly k mání dva komplety desek Beatles). Pak se osud začal obracet. Seznámil se s Mexičankou Olivií Arias a jejich vztah byl korunován synem Dhanim. Ve spolupráci s Royem Orbisonem, Jeffem Lynnem, Tomem Pettym a dalšími hudebníky zažil druhou mízu v rámci sestavy Traveling Wilburys. A deska Cloud Nine s hitem Got My Mind Set On You ho opět vrátila do povědomí fanoušků.
Krátce před koncem 20. století se dal dohromady s bývalými členy, vytvořili singl Free As A Bird/Real Love a rovněž dokumentární projekt The Beatles Anthology, opět se spojil s Ravi Shankarem při práci na albu Chants of India. Krátce nato (1997) ale byla kytaristovi diagnostikována rakovina hrtanu. Podstoupil chemoterapii a zdálo se, že uspěl v léčení – on sám viděl příčinu v intenzivním kouření silných doutníků. Podruhé zubatá s kosou sáhla po Harrisonovi 30. prosince 1999, kdy se do jeho domu vloupal čtyřiatřicetiletý Michael Abram a napadl bývalého člena Beatles kuchyňským nožem. Harrisonovi zasadil 40 bodných ran, poranil mu hlavu a plíci. Za život mohl George děkovat Olivii, která Abrama zahnala krbovým pohrabáčem a lampou. Tento útok však byl později dáván do souvislosti s opakovaným výskytem rakovinných buněk na jednom z plicních laloků. Pak už to šlo bohužel velmi rychle. V květnu 2001 podstoupil operaci a odstranění nádoru z plic, v červenci se objevil na švýcarské klinice kvůli výskytu nádoru na mozku. V listopadu zahájil radioterapii v newyorské Staten Island University, ale to už byly poslední dny v jeho životě. V kruhu svých blízkých, včetně manželky, syna, Raviho Shankara s chotí a zástupců hnutí Hare Krishna, skonal 29. listopadu 2001.
George Harrison (25. 2. 1943 – 29. 11. 2001)
Zdroj: redakce – RoBertino, wikipedia
Moc díky za krásnou vzpomínku a velmi zajímavé povídání, které pojednává o mém oblíbeném členovi Beatles a především skvělém kytaristovi – to, že v Hamburku hrál mj. na kytaru čs. výroby jsem vůbec netušila!! Za zmínku ještě stojí film o G.H. „Living in the Material World“ a pro ty, kdož se seznamují, píseň „While My Guitar Gently Weeps“ (má oblíbená). Ještě jednou díky 🙂