Vítaný „netradiční průvodce pro bystrozraké poutníky“, jak prozrazuje podtitul knihy, nezapře invenci a vtip autorů Vratislava Ebra (nar. 1942), známého knihkupce a moderátora, a jeho neméně slavné kolegyně Zory Jandové (nar. 1958), zpěvačky, herečky, skladatelky, moderátorky a sportovkyně.
Oba jsou nekonvenční a originální, stejně jako jejich zorničkové pohledy na Prahu stověžatou, i když věží má na pět set, jak upřesňuje Zora Jandová. Kniha není klasickým turistickým průvodcem, zato nabízí mnoho informací a osobních postřehů o naší metropoli v zajímavých i netušených souvislostech.
Vratislav Ebr provází po historických částech židovského města a seznamuje se synagogami, radnicí i Starým židovským hřbitovem s nejnavštěvovanějším hrobem, v němž spočívá rabín Löw, mimo jiné spojovaný s Golemem, sochou, která po vložení šému plnila přání tomu, kdo tak učinil.
Navštívíme magický, pověstmi opředený Vyšehrad, připomeneme si hlavního patrona české země, svatého Václava, i jeho poněkud nenápadnou a snadno přehlédnutelnou sochu na viničném sloupu stojícím na Křižovnickém náměstí. Projdeme se po Karlově mostě, naším nejstarším a nejslavnějším. Kdysi se tu pořádaly turnaje, býval místem popravčím i postrachem nepoctivých pekařů, jež zde trestali ponořením do řeky. Mezi třiceti barokními sochařskými skvosty je i plastika svatého Jana Nepomuckého, kterou do své Balady malostranské zakomponoval básník, dramatik a prozaik Jan Neruda, a to v poněkud lehkovážném tónu. Zamíříme ke Staroměstskému náměstí s orlojem, Mariánským sloupem – replikou od sochaře Petra Váni, abychom o několik kroků dál vstoupili do velebného přítmí kostela Matky Boží před Týnem.
Vráťa Ebr přibližuje historii i současnost pražských pamětihodností, proměn domů a ulic včetně názvů, zmiňuje pražské parky, areál Albertov, Strossmayerovo náměstí s kostelem sv. Antonína Paduánského a Slovanským betlémem, vzpomene Salmovskou literární kavárnu, anebo Albatros, nejstarší hotel na vodě (věděli jste, že Praha je městem s největším počtem botelů v Evropě?). Za dalšími nej – se pomyslně vydáme na nejstarší vinici, založenou konšelem Stanislavem Kadeřávkem kolem svého manského dvora v Šárce již roku 1480, a neopomeneme ani nejstarší obecní záchodek, který byl k dispozici u Újezdské brány v roce 1472.
Autor se zamýšlí – a nikoliv bez skepse – „co by tomu dnes řekl Alfons Mucha“, proslulý secesní malíř, jenž Praze daroval v roce 1928 unikátní soubor velkoformátových obrazů Slovanské epopeje s jedinou podmínkou: „Město Praha umístí hotové obrazy na vlastní náklady v budově výslovně vystavěné k tomuto účelu.“ Ani po téměř sto letech se tak bohužel nestalo.
Seznámíme se s význačnými osobnostmi a umělci, kteří se do dění velkoměsta nesmazatelně zapsali. Všimneme si uměleckých soch a sousoší, i těch již neexistujících, jakým bylo zejména gigantické sousoší Stalinova pomníku na Letné. Autor se kriticky vyjadřuje k některým současným, dle jeho názoru kontroverzním plastikám. Závěrem pohlédneme na Prahu očima několika zahraničních turistů.
V krátkých svěžích kapitolách, jež Zora Jandová prokládá poetickým zamyšlením, provází Vráťa Ebr Prahou v poučných, působivých, vážných, vtipných i důvtipných zmínkách. Týkají se minulosti prolínající se do současných dnů a vybízejí se o všem přesvědčit na vlastní zorničky…
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková, Knihobaze.cz
Buďte první kdo přidá komentář