Devět žen a devět pohledů na bezdětnost
Není pouze jeden důvod, ale souhrn několika důvodů a životních okolností, které mohou být příčinou bezdětnosti. Žiju bez dětí od Martiny Hynkové Vrbové je knihou o tom, co může být příčinou bezdětnosti, a o tom, čím naplnit život, pokud se nepodaří otěhotnět. Odpovídá ale i na takové otázky, jako na co jsou bezdětné ženy citlivé, co je zraňuje, jak se vůči okolí uzavírají a proč se některé svobodně rozhodnou pro život bez dětí.
Kniha je zajímavou mozaikou příběhů bezdětných žen ve věku od 30 do 95 let, různého povolání, životního směřování, pohledu na svět a na mateřství. Je o ženách, které děti chtěly, ale nemohly je mít, o ženách, které mateřství nechávají či nechaly otevřené, a o ženách, které děti nechtěly. Žiju bez dětí otevírá i témata, která s mateřstvím a bezdětností souvisí, a to je rodina, partnerství, LGBT+, vnímání společnosti, enviromentální úvahy a kariéra.
Čtenář v knize, i když se zabývá vážným a celospolečenským tématem, nalezne i humorné části. Je plná naděje, lásky, hledání a duchovních přesahů a doplňují ji ilustrace Michaely Adamčíkové.
Autorka má s bezdětností osobní zkušenost. Opakovaně a bezúspěšně podstoupila IVF; vysoké dávky hormonů i zhoršující se psychický stav ji vedly k ukončení pokusů o otěhotnění a k myšlenkám, jaký bude její život bez dětí a čím ho naplní, když ne mateřstvím.
„Hledala jsem odpověď a pátrala po knize, která by mi přiblížila jinou ženu, která se se svojí bezdětností již vyrovnala a přijala ji do svého života. Takovou knihu jsem tehdy nenašla. Bohužel jsem nepotkala ani takovou ženu, se kterou bych její i moji bezdětnost mohla otevřeně sdílet,“ říká Martina Hynková, která s manželem později adoptovala dceru a poté se jí narodili dcera a syn, a pokračuje: „Žiju bez dětí jsem napsala pro ženy, které se ocitly v podobné situaci jako já, potřebují sdílet svůj příběh a nacházet jiné ženy, které se o své zkušenosti s bezdětností podělí. Věřím, že Žiju bez dětí pro ně bude inspirativním a bezpečným průvodcem.“
Martina Hynková Vrbová, moderátorka a scenáristka, vyrůstala několik let v Bolívii. Na pražské Státní konzervatoři vystudovala hru na klasickou kytaru, ve studiích (spolu s jazykem) pokračovala ve Španělsku (Královská konzervatoř v Madridu), kde později uváděla (pod jménem Martina Hegel) vědomostní soutěž Waku Waku ve státní televizi.
U nás začínala jako programová hlasatelka v České televizi a na stanici ČRo Praha. Později spolu s Jiřím Brabcem uváděla hudební televizní pořad Country Express Praha – Nashville.
Nyní moderuje magazín Sama doma v ČT, spolupracuje na vzniku pořadu 13. komnata, píše scénáře, stojí u zrodu televizních projektů. Je autorkou a průvodkyní nového televizního cyklu K poctě zbraň! Úzce spolupracuje také s Českým rozhlasem. V roce 2009 získal pořad Retro, jehož je moderátorkou, televizní cenu Elsa za nejlepší magazín. Ráda s manželem a dětmi cestuje, zajímá se o zvyky a rituály původních obyvatel.
O knize:
Aleš Palán, spisovatel, novinář, publicista: „Existují knihy, které jsou důležitější než jiné. Ta, kterou napsala Martina Hynková Vrbová, mezi ty podstatné patří. Bezdětnost je pro většinovou společnost na jedné straně tak trochu nepochopitelná záležitost, na straně druhé je to tabu. Jde o téma, o kterém se nemluví. Martina o něm mluví. A dělá to takovým způsobem, že její kniha může být posilou bezdětným i mostem k pochopení mezi rodiči a nerodiči. Hodnota člověka totiž nespočívá v jeho dětech nebo dokonce v jeho práci, ale jen a jen v jeho osobnosti. Příběhy takových žen tato kniha ukazuje.“
Zdroj: Eva Karasová, albatrosmedia.cz
Buďte první kdo přidá komentář